Zelené fazolky
Zelenými fazolkami se označují oba druhy zahradních fazolí, které se konzumují nedozrálé včetně zelených lusků. Jde o fazolky keříčkové, ze kterých se sklízejí dlouhé štíhlé lusky s drobnějšími semeny, ale i o fazolky pnoucí neboli tyčkové s lusky robustnějšími.
Čas výsevu
Fazolky mají rády místo s teplou prohřátou půdou dobré kvality. Teplota půdy, která neklesá pod 10 °C, je pro ně daleko důležitější než doba výsevu podle kalendáře. Ve vyšších polohách, kde jaro přichází později, tak optimální čas pro výsev nastává až počátkem června, společně s přímým výsevem nakládaček a tykví na záhony. Fazolky mají rychlý vývoj, proto rozhodně nehrozí riziko nějakého zpoždění. Doba od výsevu do sklizně prvních lusků se počítá na týdny, nikoli na měsíce a představuje přibližně 70 dní (pro srovnání – ředkvičky potřebují přibližně 35 dní, mrkev minimálně 100 dní).
Keříčková fazolka Bona
Jak na ně
Potřebují pečlivě připravený záhon bez plevelů, okopávat se mohou jen brzy po vzejití, později totiž při kultivaci opadávají květy a mladé plůdky (takzvané sprchávání). Z tohoto důvodu se pro fazolky hodí i záhony po rané zelenině, jako jsou kedlubny, salát nebo karotka. Bývají totiž pěkně čisté a mají dobře zpracovanou půdu. Fazolky se vysévají poměrně hluboko, keříčkové asi 5–7 cm, pnoucí ještě o trochu hlouběji, asi 8 cm. Do jamek – hnízd – se dává vždy několik semen, nejčastěji tři. Na živiny jsou fazolky poměrně nenáročné. Jako všechny bobovité rostliny jsou díky hlízkovým bakteriím na kořenech samozásobiteli dusíkem, proto se řadí až do třetí trati, stejně jako například polníček, hrách, kopr a ostatní nenáročné bylinky. Fazolky jsou poměrně odolné k suchu, ale vysoké teploty v době květu mají za následek malé nasazení plodů a jejich horší kvalitu. Za suchého teplého jara je proto potřeba je zalévat, aby měly dost lusků. Jakmile rostliny dorostou do asi 15 centimetrů, je vhodné je trochu přihrnout půdou. Po sklizených fazolkách můžete na konci léta ještě na záhon vysít špenát nebo polníček.
Keříčková odrůda Aidagold
Potřebují oporu
Pnoucí druhy dorůstají i třímetrové délky, a proto potřebují vhodnou oporu. Myslete na ni včas, nejlépe už před výsevem. Tyče sestavte buď do podoby stanu (rozestavte je do kruhu a nahoře svažte drátem), nebo do tvaru střechy (vytvořte řadu dvojic, které v horní části překřižte, svažte a do překřížení vložte ještě jednu tyč, která bude tvořit zpevňující hřeben). Opěrné tyče zatlačte do půdy dost hluboko, aby konstrukce byla pevná a stabilní. Teprve potom vysévejte semena. Rostliny se ale klidně mohou pnout i po obyčejném plotě (ten ale musí být dost vysoký i pevný) nebo po treláži připevněné ke zdi domu. Fazolky se sklízejí obvykle dvakrát týdně.
Odrůda Purple Podded Climbing
Odrůdy
Keříčkové fazolky: ‘Bona’, ‘Gusty’, ‘Maxidor’, ‘Aidagold’, ‘Bona’, ‘Blanche’
Pnoucí fazolky: ‘Supermarconi’, ‘Purple Podded Climbing’, ‘Borlotto di Vigevano’, ‘Goldmarie’, ‘Meraviglia di Venezia’
Fazol šarlatový: pěstuje se často jako letnička na balkonových trelážích, lze ho ale bez problémů využívat i v kuchyni jako vařené větší lusky. Stejně jako ostatní pnoucí odrůdy je nesmíte nechat přezrát, byly by potom tuhé a nedobré.
Náš tip
Všechny odrůdy můžete nechat zcela dozrát a dosušená vyloupaná semena využít jako klasické luštěniny. Tento způsob se využívá především u velmi úrodných pnoucích fazolí. Jejich semena jsou výrazně větší a mají specifickou chuť, kterou u klasických kupovaných nenajdete. Chcete-li ale pěstovat speciálně fazole na semeno, vyberte si třeba odrůdu ‘Carmen’, ‘Rocco’, ‘Dalmantin’ nebo ‘Inka’.
Pnoucí fazolka Meraviglia di Venezia
