Zahrada na střeše

Nejsou jen další plochou na rozšíření klasické zahrady a pěstování nenáročných rostlin, někdy i klasických trvalek a menších keřů. Především jde o možnost, jak prodloužit životnost dosluhujících rovných střech nebo jak zajistit dobré tepelně izolační vlastnosti v novostavbách. Ovšem pouze tehdy, jsou-li správně postavené. V opačných případech dokážou nadělat nemalé škody.

Izolace jako základ

Základem kvalitně provedené zelené střechy je samozřejmě odolnost vůči vodě. Použité hydroizolační materiály však musí vydržet i působení kořenů rostlin. Proto se na tyto konstrukce doporučuje používat výhradně takové materiály, u nichž výrobce prokáže atestem, že odolají prorůstání kořenů. Tomu většinou odpovídají modifikované dvouvrstvé asfaltové pásy i některé typy plastových fólií. Přitom tlak kořenů musí vydržet nejen samotná hydroizolace, ale hlavně místa spojů. I to však už firmy umějí vyřešit přidáváním speciálních přísad. Ačkoli základ všech zelených střech je stejný, podle konečného využití se dělí na dva typy: extenzivní a intenzivní, setkat se můžete i s označením nepochozí a pochozí. Každá z nich má ještě několik podkategorií.

Úspěšně zazelenit můžete nejen plochou, ale i šikmou střechu

V čem je rozdíl?

Extenzivní střechy jsou jednodušší, levnější a také rozšířenější. Sice se po nich nedá chodit nebo si zde vybudovat posezení se stolkem, ale výborně zastanou funkci izolace a zlepšují klima v domě. Dále se dělí na střechy úsporné, lehké, přírodní, retenční – a do této kategorie se řadí i šikmé, které už lze také zazelenit. Jednotlivé podtypy se od sebe liší výškou substrátu, zatížením konstrukce a schopností zadržovat vodu.
Nepochozí střechy (i když při kontrole stavu střechy na ně vstoupit nejenže můžete, ale dokonce při pravidelné kontrole musíte a nic se samozřejmě nestane) jsou zakryté pěti až patnácticentimetrovou vrstvou speciálního substrátu, který dostatečně propouští vodu a je schopný i poutat živiny. Osazují se různými travinami, bylinami, mechy a sukulenty, nejčastěji zde ale najdete rozchodníky, které nevyžadují skoro žádnou péči, přežijí sucho i přemokření.

Základ zeleného střešního koberce mohou tvořit nenáročné, a přitom velmi dekorativní sukulenty

Druhou kategorii pak tvoří intenzivní střechy, které už dokážou plně nahradit terasu či zahradu. A to včetně volného pohybu, posezení a podobně. Na intenzivní střechy přijde patnáct až třicet centimetrů substrátu. Jen na vás pak záleží, zda je osadíte méně náročnými trvalkami či keříky, které se obejdou bez dodatečného zavlažování, anebo zde zavlažovací systém vybudujete, což je technicky možné, a vytvoříte si zde klasickou zahradu, na níž můžete pěstovat i zeleninu a mít zde některé typy keřů a stromů. Ale pozor, na zelenou střechu rozhodně nepatří klasická zemina, ale speciální substrát, který v sobě zadrží nejen určité množství vody, ale i živiny, které rostliny potřebují k životu. Nezapomínejte také, že tady budou rostliny mnohem více vystaveny všem rozmarům počasí – horku, suchu, vlhkosti i větru.

Trávnička přímořská (Armeria maritima) má trávovité trsy listů a růžové květy

Postavte si zelenou střechu sami

Pro ozeleňování malých extenzivních, tedy nepochozích ploch se zpravidla nevyžaduje stavební povolení, v některých zemích Evropy jsou už dokonce předepsány v plánu zástavby. Tyto nejjednodušší typy střech se už dají udělat svépomocí. Vše potřebné se totiž prodává jako systém. Balíček, s nímž si můžete vylepšit nevzhlednou garáž, zahradní domek či kůlnu, vám připraví firma na míru podle velikosti plochy, kterou chcete zazeleňovat. Nestane se vám tak, že byste zbytečně utráceli za materiál, který pak nepoužijete, nebo naopak, že vám bude něco chybět. S takto připraveným paketem si vytvoříte jednoduchou zelenou střechu ve dvou lidech během jednoho dne.

Mochna křovitá (Potentilla fruticosa) je mrazuvzdorný, půvabně kvetoucí keřík

Zazelenit lze i šikmé střechy

• Už dávno neplatí, že k osazení rostlinami jsou vhodné jen ploché střechy. Existují různé systémy, které dovolují zazelenit plochy různých sklonů.
• Za ideální se stále považuje sklon v rozmezí od 0 do 5 stupňů.
• U střech se sklonem 5 až 15 je třeba zvolit jinou skladbu.
• Pokud máte šikmou střechu svírající úhel 15 až 45 stupňů, je na ni třeba instalovat zádržný systém pro substrát.

Písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora) tvoří bohaté trsy s plstnatými listy a bílými květy

Na pochozí střeše by neměl chybět chodníček

Rozchodník ostrý (Sedum acre) je velmi houževnatá skalnička a roste i na nehostinných místech