Vysaďte si lilie
Jemnou vůni, která je pro lilie typická, si zamiluje každý. Dnes se kromě bílých pěstují tvarově a barevně rozmanité hybridy, často označované jako asijské či orientální.
Barvy květů mohou být různé – od bílé, přes žlutou, růžovou, oranžovou až po červenou
Moderní sortiment lilií vychází většinou z lilie cibulkonosné (L. bulbiferum) pocházející z Balkánu a Pyrenejí. Zajímavé je, že v úžlabí jejích listů vznikají pacibulky, kterými je možné rostlinu vegetativně množit. Vzniklé rostlinky ale kvetou až po několika letech. Barvami hýřící asijské a orientální hybridy však vycházejí z botanických druhů, jako je lilie zlatá (L. auratum), lilie královská (L. regale) a další. Potřebují kyprou vlhčí půdu, hodně živin a slunečné stanoviště. Hodí se i do velkých trvalkových záhonů a často silně voní. Na zimu se nevyrývají, lépe ale přezimují s lehkým krytem.
Jak připravit záhon
Pokud je ještě na zahrádce nemáte a plánujete jejich výsadbu, můžete se do ní pustit už v únoru – pokud nebudou hrozit větší mrazy. Liliím svědčí slunečné stanoviště, chráněné před poledním úpalem. Nevadí jim ani polostín, některé dokonce uvítají umístění pod řidšími stromy.
Většině druhů vyhovuje neutrální až mírně kyselá půda, existují ale i takové, jež si potrpí na půdu vápenitou. Půda musí být ve všech případech dobře propustná, nejlépe hlinitopísčitá. Před výsadbou cibulí je třeba ji alespoň čtrnáct dní dopředu zrýt, prokypřit, zbavit plevelů a jejich kořenových zbytků a následně prohnojit. Teprve potom můžete bez obav začít s výsadbou.
Lilie se až na výjimky sázejí do hloubky odpovídající zhruba trojnásobku délky cibule. Tato hloubka je ochrání jak před zmrznutím v zimě, tak před přehřátím za příliš horkého letního počasí. Aby cibule netrpěly houbovými onemocněními, nevysazujte je příliš těsně vedle sebe.
Bílé lilie dříve zdobily téměř každou venkovskou zahradu
V květináči na balkoně
Lilie se dají dobře pěstovat i jako hrnkové květiny na balkonech. I v tomto případě už můžete začít s výsadbou, ale květináč se zasazenou cibulí zatím postavte do chladné světlé místnosti nebo skleníku a ven ho vyneste až za příznivějšího počasí. Velikost květináče musí odpovídat reálné velikosti lilie. Při tomto způsobu pěstování je nejdůležitější zabránit přemokření a slehnutí substrátu. Dno květináče vysypte hrubým pískem. Substrát si připravíte smícháním nejlépe vřesovištní zeminy s hrubým pískem v poměru dva ku jedné.
Lilie doporučuji vysazovat po třech až čtyřech cibulích, aby rostliny nepůsobily v nádobě příliš chudě. Zasypte je jednou takovou výškou substrátu, jakou mají cibule a zalijte.
Sladce růžové květy ozdobí nejen zahradu, ale i stůl
Pro velikonoční výzdobu
Pokud jste už na podzim mysleli natolik dopředu, že jste zasadili do květináčů několik cibulí a uložili je přes zimu na chladném místě, přišel nyní čas přemístit je do teplejší místnosti, abyste je probudili k životu.
Jestli jste zatoužili po květech lilie na svátečním stole teprve teď, ještě není nic ztraceno. Stačí přesadit do květináče lilii ze zahrádky, překrýt sklem a ponechat v chladnější místnosti s teplotou okolo deseti stupňů. Postupně teplotu zvyšujte až na patnáct stupňů, ochráníte tak cibuli před teplotním šokem. Tuto teplotu udržujte až do nasazení poupat. Teprve poté zvyšte teplotu na dvacet stupňů a lilii začněte jednou týdně hnojit draselným hnojivem, které urychlí zralost cibule. Rozkvést by měla asi po šesti týdnech.
Lilie v přírodě
U nás se ve světlých hájích setkáte nejčastěji s lilií zlatohlavou (Lilium martagon). Najdete ji obvykle na polostinných místech s humózní půdou, jejíž reakce bývá zpravidla mírně zásaditá. Nejlépe prospívá pod stromy nebo mezi keři, protože nemá ráda celodenní sluneční úpal. Ten naopak nevadí lilii bělostné (L. candida), která pochází ze Středomoří. V české přírodě tento evropský druh běžně neroste, pokud ano, rozšířil se sem ze zahrad a parků, kam se hojně vysazuje. Oba druhy lilií bez problémů přečkají naše zimy, prospěje jim ale zimní nastýlka z listí.
Květy mohou být jednobarevné, proužkované, skvrnité nebo s drobnými papilami
