Patrový dům čp. 130 na západní straně trhového náměstí kombinuje zdivo a hrázděnou konstrukci
Valeč
Prvně doložená zmínka o obci je z roku 1358, kdy ji drželi bratři Ctibor a Beneš z Valče. Vzhledem k příznivé poloze se dá předpokládat, že osídlení tu existovalo už mnohem dříve. Název vznikl v 1. polovině 13. století ze jména Válek, původně snad Valentin, který tu měl dvůr. Roku 1514 povýšil král Vladislav Jagellonský Valeč na město a udělil mu tržní právo a právo používat pečeť. První písemná zmínka o panském sídle v obci je z roku 1526.
Dominantou náměstí je farní kostel narození sv. Jana Křtitele, od roku 1964 zapsaný jako kulturní památka
Zlatá éra baroka
Valeč byla do roku 1945 postupně ve vlastnictví celkem jedenácti rodů. Na architektonické podobě Valče se nejvíc podílel rod Štampachů a následně rod Kagerů z Globenu. Oba rody pro své stavitelské aktivity získaly významné barokní architekty, stavitele a sochaře (například F. M. Kaňku nebo dílnu M. B. Brauna). Na přelomu 17. a 18. století tu nechaly vybudovat dvoupodlažní čtyřkřídlý barokní zámek, který stojí asi v místě gotického, později renesančně přestavěného hradu. Na návrší při příjezdu do obce od západu nás uvítá zámecký kostel Nejsvětější trojice, postavený v letech 1710–1728. Pod kostelem vpravo nad silnicí stojí fara čp. 6 z roku 1701, obdélná jednopatrová stavba s mansardovou střechou, s fasádou rozčleněnou pilastry a průběžnými římsami. Naproti ní přes silnici se dochovalo stavení čp. 5 – bývalý panský hospital, později tzv. stará škola, vybudované v letech 1738–1741. Kamenný vstupní portál nese štampachovský alianční znak. Z velkých „panských“ staveb můžeme ještě zmínit pozdně barokní panský špýchar na jihovýchodním konci obce a hospodářské budovy v areálu zámku.
Patrový dům čp. 130 na západní straně trhového náměstí kombinuje zdivo a hrázděnou konstrukci
Zástavba kolem náměstí
Obec se rozkládá kolem mírně svažitého trojúhelníkovitého Trhového náměstí s kostelem Narození sv. Jana Křtitele. Ten byl postaven v letech 1694–1696 na základech starší stavby. Upoutá vysokou hranolovou věží s dřevěnou nástavbou zvonice a ochozem věžníka, uvnitř ho zdobí malby ze 17. století.
Nejzajímavější historické venkovské domy najdeme na západní straně náměstí proti kostelu, několik jich stojí v přilehlé Zámecké ulici (dříve Podhradní) a největší počet jich objevíme v prostoru vymezeném ulicí Širokou vycházející z náměstí jižním směrem, sady a zahradami na jihozápadě obce a návrším se zámeckým kostelem. Jedná se většinou o poměrně velké jednopatrové domy. Některá stavení nesou stopy pozdějších nevhodných úprav, poplatných době svého vzniku, ale většina se dochovala v dobrém stavu a je pečlivě udržována.
Novodobější zástavbu ze 20. století uvidíme především v jihovýchodní části obce kolem ulice Podbořanské, vedoucí k novému hřbitovu s kaplí Panny Marie Bolestné.
Ve vsi se dochovalo několik roubených stodol, jedna z nich stojí v zahradě za domem čp. 83 v Růžové ulici
Zděné, hrázděné i roubené domy
Ve Valči najdeme ukázky domů různých společenských vrstev venkovského obyvatelstva. Dochovaly se zde domy čtvrtníků, láníků a měšťanů, zděné barokní a klasicistní domy a stejně tak hrázděnky i dřevěnice. K výstavným zděným domům patří čp. 119 na Trhovém náměstí, původní Panský dům, později hostinec, dnes budova obecního úřadu a pošta. Má výraznou bosáž na nárožích a pilastrech kolem vstupu. Mohutný patrový dům čp. 130 na Trhovém náměstí je ve své hmotě pozdně barokní, přízemí má ze smíšeného zdiva, patro z hrázděné konstrukce. Podobného charakteru je sousední dům čp. 132 s klasicistní úpravou fasády. Zajímavá je budova kovárny z 1. poloviny 19. století, rozměrná stavba s otevřeným dřevěným přístřeškem v Podbořanské ulici čp. 31.
Barokní fara v pohledu zezadu od kostela
Řada stavení si zachovala původní formu, kdy přízemí bylo roubené a patro z hrázděné konstrukce. Z nejvýznamnějších domů to jsou čp. 15, 16 (dnes roubené přízemí přezděno) a 19 v ulici Zámecké, někde jsou dodnes vidět výplně z tyčoviny a mazanice s hřebenovými vpichy.
Některé domy skryly svou roubenou a hrázděnou konstrukci pod omítku. Jasně patrné je to u stavení, která mají „zděné“ jen průčelí do ulice, ale na bočních štítech nebo zadní straně domu můžeme vidět staré roubení a hrázdění – v Široké ulici čp. 44 a čp. 63 – u něj nechali současní majitelé na přezděném průčelí odhalené „okénko“ s původním roubením – a čp. 82 v Růžové ulici. Dům čp. 115 na Trhovém náměstí má přízemí i patro roubené, ale jeho štítová strana směrem do Karlovarské ulice je dekorativně obložena eternitovými šablonami.
Ukázku prostého roubeného obydlí představují domy čp. 47 v Dolní ulici, klasicistní dům čp. 56 v Horní ulici a drobný výměnek vedle domu čp. 157 v Horní ulici.
V Zámecké ulici se zachovalo několik domů s roubenou a hrázděnou konstrukcí, některé však už prošly částečnou stavební úpravou, na obrázku stavení čp. 16 a čp. 15
V obci zůstalo zachováno i několik roubených stodol, například u domu čp. 80, 83, 84 a 116 se širokými průjezdními vraty.
V obci se dochovaly i drobné památky, kapličky, barokní sloup Nejsvětější trojice, mariánský sloup na náměstí a řada soch.
Kouzlo barokní Valče podtrhuje vzrostlá zeleň v obci a jejím okolí. Většina architektonicky cenných staveb ve Valči prošla v posledních letech nebo prochází náročnou opravou. Historické jádro Valče je vyhlášeno městskou památkovou zónou.
