Svěží tulipány
Některé rostliny procházejí lidskými dějinami nenápadně, prakticky bez povšimnutí, o jiné se strhne téměř rvačka – chce je prostě každý. To je i příběh tulipánu, který je národní rostlinou nejen pro Nizozemce, ale také pro Turky. A sluší se říct, že pro Turecko jí byl dřív.
Turecká domovina
Místem původního výskytu řady cibulovin jsou suché stepní a polopouštní horské oblasti, ve kterých vznikl jejich charakteristický životní cyklus. Podobný původ mají i tulipány. Třebaže byly do Evropy dovezeny v 16. století z Orientu, konkrétně z Osmanské říše, nepocházejí odtud. Kolébku jejich zrodu našli botanikové ještě dál na východ, v kazašských stepích a v Číně, na svazích Pamíru a Hindúkuše. Původní druhy se zde staly výchozím materiálem pro další šlechtění, které se naplno rozeběhlo za Sulejmana Nádherného. A právě na jeho dvoře se s tulipány seznámil diplomat a velvyslanec rakouského císaře Ogier Ghiselin de Busbecq a představil je Evropě.
Tulipán Fosterův (T. fosteriana)
Tulipán má v Turecku odjakživa výsostné postavení, je symbolem národní kultury a již pro osmanskou aristokracii byl ztělesněním vznešenosti a přepychu. Anglický název tulip (a tedy i český tulipán) pochází nejspíš ze slova dulband, což znamená turban. Podobný kořen slova najdete i ve slově taliban, které rovněž označuje tuto typicky orientální pokrývku hlavy. V Turecku je ale tato rostlina kupodivu pojmenována jako lalei, tedy zcela jinak.
Nizozemské hostování
V Nizozemsku nepatří tulipán mezi původní květenu, ale jeho pěstování se zde stalo významným obchodním artiklem a dalo by se říct, že tulipán změnil tvář této země. Stala se totiž nejvýznamnějším světovým exportérem řezaných tulipánů i producentem tulipánových cibulek (vyvezou se jich téměř dvě miliardy ročně) a jejich pěstování se stalo skutečným květinovým průmyslem. Období kvetení tulipánů je navíc významným turistickým lákadlem, protože Nizozemsko a lány rozkvetlých tulipánů patří neodmyslitelně k sobě stejně jako třeba francouzská Provence a levandule.
Tulipán hrotnatý (T. acuminata)
Tulipánová rodina
Pod pojmem tulipán se rozumějí nejčastěji zahradní odrůdy. Kromě zahradních druhů je ale možné se v přírodě jižní Evropy setkat i s desítkami původních druhů, z nichž některé můžete pěstovat i na své zahradě. Jde třeba o nízký tulipán tarda (Tulipa tarda), tulipán hrotnatý (T. acuminata), tulipán skalní (T. saxatilis), tulipán Greigův (T. greigii), tulipán Fosterův (T. fosteriana) či tulipán Kaufmanův (T. kaufmanniana). Tyto druhy se také používají pro šlechtění nových odrůd.
Tulipán Kaufmannův (T. kaufmanniana)
Klasické, tedy šlechtěné zahradní tulipány se rozdělují do několika velkých skupin, které se vyznačují určitou typickou vlastností. Existují proto například jednoduché rané, plné rané, liliokvěté, papouškovité, třepenité, pivoňkovité a další skupiny tulipánů.
Jak o ně pečovat
Od konce března do konce května kvete většina tulipánů. Chceme-li, aby stejně pěkně vykvetly i příští rok, musíme dodržet několik zásad, které zajistí udržení cibulí v dobrém stavu, případně jejich nárůst.
V případě potřeby kypříme půdu a nenecháme ji příliš proschnout. I cibuloviny, tulipány nevyjímaje, potřebují dostatek živin. Přihnojujeme je proto kapalným hnojivem. Po odkvětu podpoříme vyzrávání cibulí navíc hnojivem s vyšším obsahem draslíku.
Tulipán Greigův (T. greigii)
Odkvetlým rostlinám odlamujeme tvořící se tobolky, ale stvol ponecháme. Tvorbou semen by se cibule zbytečně vysilovala. Stvol je zelený a stejně jako listy pomáhá tvorbě zásobních látek a narůstání cibule. Řežeme-li květy do vázy, odřezáváme květ jen s jedním listem.
Tulipány ponecháváme na místě dva až tři roky. Po této době cibule vyjmeme. Cibule sklízíme až v době, kdy jsou nejméně dvě třetiny nadzemní části zaschlé. To bývá nejčastěji koncem června až začátkem července. Na uvolněné místo pak můžeme vysadit letničky. Nechceme-li čekat, až tulipány zatáhnou, opatrně vyjmeme celé rostliny i s cibulemi hned po odkvětu. V tomto případě však cibule zlikvidujeme. S hlavní cibulí vždy pečlivě sklidíme i nové cibulky, které by jinak záhony zaplevelovaly. Sklizené cibule usušíme při teplotě kolem 25 °C a pak uložíme očištěné a roztříděné na suchém a tmavém místě při teplotě asi 20 °C. Pro podzimní výsadbu jsou vhodné jen cibule, které mají obvod velký alespoň 8–10 cm.
Tulipán tarda (T. tarda)
