Starší semínka nevyhazujte
U starších semen se jejich kvalita snižuje, pomaleji klíčí a klesá i procento těch, která se změní v rostlinu. Pokud je však budete správně skladovat, vydrží i několik let. To platí i pro ta kupovaná – zde je dobré vědět, že většina zeleninových druhů si klíčivost většinou uchovává déle, než je na obalu.
Pomozte jim
Klíčení, tedy změna semena ve funkční rostlinu, je specifický proces, který se může z mnoha důvodů nepovést. Nejčastěji bývá na vině sucho, které prodlužuje dobu klíčení, nebo kolísání obsahu vody v půdě, čímž se brzdí zakořenění a může vést k zaschnutí už nabobtnaných semen. Tomu lze předejít namáčením nebo přímo nakličováním, při nichž se nastartují enzymatické procesy, tedy jednoduše – semena se probudí k životu. Narušením obalů a naklíčením dochází k urychlení počátečního růstu a sazenice také nezahubí plevel.
Klíčivost semen můžete podpořit například namočením, které je probudí k životu
Co je nejlepší?
Pokud si půjdete koupit semena do obchodu, pravděpodobně budou mořená, dnes jde o standard. Obvyklá jsou i semena obalovaná. V menšině se nabízejí ta přírodní, tedy jen vyčištěná a tříděná, která se spolu s osivem označeným jako bio a eko hodí pro úpravu, tedy namáčení a předkličování.
Při namáčení se semena dají do skleněné nebo keramické misky a zalijí vlažnou vodou, aby mohla nabobtnat. Nádoba by měla stát v místnosti s běžnou teplotou, nenechávejte ji na chladné chodbě. Světlo ale ještě nepotřebují. Ráno a večer semena propláchněte. Místo do vody je také můžete položit na vlhký hadřík nebo buničinu, při bobtnání totiž potřebují i vzduch. Čas namáčení závisí na druhu rostlin. Když nabobtnají nebo alespoň popraskají, před výsevem je lehce osušte, aby se nelepila k sobě. Takto ošetřené osivo se hned dává na záhon, ten je pak potřeba dostatečně zalít. Jinak se může stát, že v suché půdě rostliny vůbec nevzejdou, a třebaže jsou semena už nabobtnalá, zaschnou.
Dalším způsobem přípravy semen na setbu je předkličování, často se používá hlavně u hrachu a dalších větších semen – například fazolí, okurek, kukuřice, melounů a podobně. Postup je stejný jako při namáčení, ale nepřerušíte ho po nabobtnání a pokračujete až do doby, kdy obaly semen prasknou a objeví se klíček. Ten ovšem nesmíte nechat příliš vyrůst, aby se při setí nepolámal. Pro nakličování můžete použít i vlhké piliny nebo písek. Ze semen, která vyklíčí jako první, vyrostou nejsilnější rostliny.
Osivo papriky se namáčí v půl- až dvouprocentním roztoku peroxidu vodíku. Podobně působí i jedno- až tříprocentní roztok superfosfátu.
Úroda mrkve a okurek se zvýší, když použijete dvouprocentní roztok manganistanu draselného.
V minulosti se semena namáčela i v močůvce, která také obsahuje růstové stimulátory.
Semena z obchodu jsou obvykle mořená, některá i obalovaná
Působení střídavých teplot
Na nabobtnalá semena nechte před vysazením do záhonu působit střídavé teploty, nejdříve jim deset až dvanáct hodin dopřejte zhruba dvacet stupňů, poté stejnou dobu při dvou až třech stupních. Osivo tykvovitých rostlin můžete také nechat přehřát tři hodiny při 55 až 60 nebo deset hodin při 40 stupních. Tomuto vědeckému faktu odpovídá stará zkušenost moravských pěstitelů okurek, kdy se doporučovalo nosit nabobtnalá semena v plátěném sáčku celý den před výsevem pod kloboukem. Z takto ošetřených semen mají rostliny vyšší počet plodů, které také dříve dozrávají.
Doba namáčení je u jednotlivých druhů semen různá
Doba klíčivosti osiva
Doba klíčivosti osiva
2 až 3 roky: hrách, pór a pažitka
4 až 5 let: hlávkový salát, špenát, mrkev, petržel, celer, ředkvičky, rajčata a papriky, také košťáloviny
až 8 let: okurky, melouny, tykve
Pomalu klíčící semena
Mrkev, petržel, celer a cibule se namáčí 30 až 60 hodin, každých 12 hodin vodu vyměňte a při tom nechte semena asi půl hodiny volně na vzduchu.
Papriky a rajčata se namáčejí jeden až dva dny.
Rychle klíčící semena
Tykve, okurky, zelí, ředkvičku, fazole, kukuřici, hrách a bob namáčejte asi 10 až 12 hodin.
Semena salátu nechte ve vodě jen dvě až čtyři hodiny.
