Rajčata na startu
Rajčata se pěstují ve skleníku i na venkovních záhonech. Lépe je jim venku, ve skleníku jim trochu vadí vysoká vzdušná vlhkost, která má za následek rychlý nástup plísně bramborové.
Pod stříškou
Ideální je pěstování rajčat venku pod lehkou stříškou, která je v deštivých letech chrání před deštěm, a tedy i obávanou plísní. Nižší kompaktní odrůdy se dobře pěstují i v nádobách u domu pod převisem střechy, která je alespoň částečně ochraňuje před nepřízní počasí.
Vyzkoušejte krajové odrůdy
Kdy sít
Vysévat můžete až do poloviny dubna. Výsev provádějte do výsevních misek, truhlíků, nebo do připravených sadbovačů, nejlépe ve skleníku, teplém pařeništi, nebo za oknem. Teplota by neměla přesahovat 20 °C. Rostliny by měly mít dostatek světla, aby nevytáhly.
Příprava záhonu
Rajčata patří k náročným plodinám, které potřebují vyhnojený záhon. Zapravte jim proto do půdy štědrou dávku kompostu – 10 litrů na metr čtvereční. Kořeny rajčat jsou dost silné, pro dobré zakořenění proto potřebují hluboké propracování půdy.
Sazenice umějí vytvořit kořeny i ze stonku, což můžete využít u přerostlé nebo slabé sadby. Při výsadbě si proto nevšímejte kořenového krčku a rostlinku rovnou zasaďte až po první pár listů. Dodržujte ale správný spon – vysoká tyčková rajčata vyžadují 70 x 70 centimetrů a nižší keříčková 50 x 50 nebo 60 x 60 centimetrů. Jako oporu využijte dřevěné tyče či kovové spirály, které k rostlinám upevněte už při vysazování nebo nedlouho po něm, později by se jim mohly poškodit nové kořeny.
Čím hnojit
Pokud je záhon dostatečně vyhnojený kompostem, nemusíte rostliny přihnojovat až do vybarvování prvních plodů, tedy zhruba do konce června. Potom můžete začít přihnojovat v dvoutýdenních intervalech. Jestliže jste ale s přípravou záhonu spěchali a kompost před výsadbou nepřidali, začněte přihnojovat asi za dva až tři týdny po vysazení rostlin, kdy už budou zakořeněné.
Netradiční odrůdy
Rajčata jsou samosprašná, což v praxi znamená, že jejich potomstvo si zachovává vlastnosti mateřské rostliny. V rámci určité oblasti tak vznikaly postupnými výběry těch nejlepších rostlin místní odrůdy se specifickými vlastnostmi. Tyto krajové odrůdy se navzájem liší velikostí, barvou i tvarem. Kromě klasické červené barvy mohou mít plody také oranžovou, žlutou i fialovou nebo dokonce zelenou barvu a mohou být i pruhovaná. Tvarem jsou hladká i žebernatá, kulatá i podlouhlá, velikostí od třešňových až po půlkilogramové obry. Co je ale na těchto odrůdách nejcennější a co naši předci upřednostňovali, je jejich vůně a chuť. Staré odrůdy mají však jeden handicap. Nemohou se ve vyrovnanosti výnosu nebo odolnosti vůči chorobám měřit s moderními hybridy. Proto neprošly náročnými zkouškami při zapsání do Společného katalogu odrůd druhů zelenin EU.
BROWN BERRY – hnědé třešňové rajče s vyváženou, typicky rajčatovou chutí je jedno z mála, které dozrává do pozdního podzimu i při hlubokých poklesech nočních teplot.
Orange berry – představuje oranžové a chutné třešňové rajče.
ORANGE BERRY – představuje oranžové a chutné třešňové rajče.
SNOW BERRY – je žlutě zbarvená sestra předchozích s netradiční smetanově bílou dužninou.
ANANAS – žlutooranžové biftekové rajče s růžově zabarveným středem je chutnou a oblíbenou klasikou mezi „heirloom“ rajčaty.
ANDINE CORNUE – velice výnosné a chutné „paprikové“ rajče s nízkým obsahem šťávy se výborně hodí na omáčky, pasty i k sušení.
NOIRE DE CRIMEE (BLACK KRYM) – další klasika má tmavočervený až hnědý vícekomorový plod.
SUMMER CIDER – odrůda má větší, vícekomorový a na povrchu oranžový plod. Dužnina je sytě oranžová, lahodné máslové konzistence a vyvážené a velice intenzivní rajčatové chuti.
STRIPED STUFFER – silně žebernaté, téměř hranaté plody mají silnou stěnu, minimum šťávy a jádřinec pouze uprostřed plodu. Pro tvar jádřince bývá tato odrůda označována i jako „jahodové rajče“. Plody jsou výborné na zapékání.
VINTAGE WINE – jde o biftekové rajče s červenožlutě pruhovanými plody.
ORANGE QUEEN – představuje jasně oranžovou odrůdu s kulatými plody standardní velikosti.
