Pro dobrou paměť

Paměť je schopnost v mozku ukládat, uchovávat a následně si také vybavovat informace. Obvykle se dělí na krátkodobou a dlouhodobou. Paměť krátkodobá (označovaná také jako pracovní či operativní) funguje, dokud dané informace potřebujeme, například ke splnění pracovního úkolu, a v okamžiku, kdy už jsou pro nás nepotřebné, je zapomeneme. Dlouhodobá paměť, jak už název napovídá, se nezaměřuje na detaily, ale uchovává význam a podstatu informací po dlouhou dobu, mnohdy po celý život. Vědci navíc zjistili, že mozek má schopnost učit se do devadesátky a pracuje přitom stejně zdatně jako mozky mladší. Přesto zhoršením paměti trpí po padesátce polovina lidí, po sedmdesátce už tři čtvrtiny. Poruchy paměti se projevují nejčastěji zapomínáním slov a horším vybavováním správného výrazu. S věkem se zhoršuje schopnost pamatovat si čísla, je narušena schopnost soustředění nebo se zpomaluje myšlení.

Proč si ne a ne vzpomenout?

Podle lékařů není paměť schopna pojmout všechny události našeho života, a tak je zapomínání určitou ochranou mozku. V našem mozku fungují takzvané paměťové stopy. Pokud tu kterou stopu nepoužíváme, začneme danou informaci v ní uloženou zapomínat a postupně je taková nevyužitá stopa překryta stopou jinou. Je to jako generální úklid, při kterém se zbavujeme nepotřebných věcí, aby uvolnily místo věcem novým a potřebnějším. Náš mozek je ale geniálnější, než si vůbec dokážeme představit! K zániku paměťové stopy totiž může dojít i v okamžiku, kdy zjistíme, že informace v ní uložená není pravdivá. To, že si občas nemůžeme vzpomenout na nějakou informaci, je ale ve většině případů způsobeno tím, že se nesoustředíme v okamžiku, kdy je nám sdělována. Odkýváme ji, ale vlastně ji vůbec nepřijmeme, tím pádem ji ani neuložíme. Ale neschopnost vybavit si potřebné informace není jen naše chyba. Rozsah naší krátkodobé paměti je velmi omezený – jsme schopni si zapamatovat a uložit maximálně pět až devět informací (slov nebo čísel) získaných z jednoho podnětu. Pokud se vám zdá, že je to málo, pak vězte, že schopnost přijmout více dat se dá naučit. Slouží k tomu mnemotechnika, což je systém metod a pomůcek, které ulehčují zapamatování a zvětšují rozsah paměti pomocí vytváření dodatečných asociací a pomocných představ. Je dobré si uvědomit, že s pamětí je to úplně stejné jako se svaly: musíme ji trénovat a používat.

Nenechte mozek zahálet

Už od třiceti let bychom měli začít s trénováním paměti. Podle odborníků stačí málo – deset až patnáct minut denně se věnovat činnostem, jako je luštění křížovek, sudoku, osmisměrek nebo hrám, jako je pexeso, pasiáns či šachy. Velmi příznivě na paměť působí, pokud člověk pracuje s lidmi. Komunikace s lidmi je tedy tím nejpřirozenějším tréninkem paměti. Proto taky povolání, jako jsou zdravotní a sociální pracovníci, politici či novináři chrání před rozvojem demence. Vynikajícím receptem na procvičování paměti je například učení se cizímu jazyku.

Poruchy paměti

Poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Některé z nich nejsou nebezpečné, jiné však mohou znamenat první příznaky onemocnění. Mozek může být postižen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, léky, alkoholem a drogami nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu.
Nejčastěji nás může potkat amnézie, tedy absence vzpomínky na určitý časový úsek. Pokles výkonnosti paměti bývá projevem únavy, vyčerpání, neurotičnosti, organického postižení mozku, např. arteriosklerotickými změnami u starších lidí, kdy může dojít k poškození „novopaměti“. Určitě jste si všimli, že senioři si často pamatují to, co prožili před mnoha lety, ale vybavit si včerejší událost je pro ně problém. Pokud se snažíte vzpomenout si na určitou věc, uvědomujete si, že ji znáte, ale informace se vám ne a ne vybavit (ale máte ji na jazyku!), mluvíme o paměťovém bloku.
Výskyt paměťového bloku také záleží na typu informace, na kterou si snažíte vzpomenout. Jistě moc dobře víte, že jména si vybavujeme mnohem hůře než jiné informace. A kdy byste měli zpozornět a vyhledat odbornou pomoc? V případě, je-li zapomínání nápadné a jiné než u lidí stejného věku, komplikuje-li vám toto zapomínání běžný život a práci nebo pokud si danou informaci či věc nevybavíte ani po připomenutí. Paměť si můžete nechat vyšetřit například na kontaktních místech České alzheimerovské společnosti.

Bylinkoví pomocníci

Povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, díky čemuž posiluje paměť a usnadňuje soustředění.

Na čaj: Polovinu lžičky sušených či čerstvých lístků zalijte šálkem vroucí vody a nechte 10 minut luhovat.

Indiáni ji považují za nejposvátnější bylinu a velmi účinný lék. Ovlivňuje ducha a posiluje paměť.

Používá se jako vonné vykuřovadlo.

Je známý také pod názvem Gotu kola. Má příznivé účinky na funkci nervové soustavy, při nervových onemocněních, včetně depresivních stavů, psychiatrických problémů, epilepsii. Podporuje duševní klid a jasnost uvažování, oddaluje stárnutí a zapomnětlivost, posiluje schopnost soustředění a zlepšuje paměť.

Na čaj: 1 lžíci bylinky přelijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut luhovat.

Snižuje hladinu cukru v krvi, zlepšuje jaterní detoxikaci, upravuje žaludeční potíže, neurózy, deprese, nesoustředění, ztráty paměti, nervozitu a další problémy.

Odvar: Jedna čajová lžička kořene se vaří 7–10 minut v 1 litru vody a potom se odvar ještě luhuje 40 minut. Pijí se 2–3 sklenice s medem nebo cukrem denně.