Přírodní pomocníci pro dobré trávení
Máta peprná
Mentha piperita
Máta je univerzální bylinou pro dobré zažívání. Čerstvé listy vydrží až do mrazů, navíc se dobře pěstuje i v zimě, a to z kořenících oddenků. Ty si na podzim vyryjete a přesadíte do mělkých květináčů a postavíte je třeba na parapet okna. Mátě tím nijak neuškodíte. Roste hodně a dobře, zvlášť když jí dopřejete vlhčí půdu.
Sběr: Z byliny odštipujte mladé výhony ještě před tím, než nasadí květy. Protože máta přirůstá průběžně po celou sezonu, není problém nekvetoucí části najít. Listy se dají i dobře sušit, jejich aroma zůstává zachováno.
Využití: Mátový čaj připravený z několika listů, které obsahují éterické oleje, uvolňuje křeče hladkého svalstva ve stěnách trávicího traktu a odstraňuje i nadýmání. Obsažený mentol blokuje také receptory bolesti v žaludeční stěně, proto dochází k rychlé úlevě. Máta také podporuje produkci žluči a vylučování žaludečních šťáv, zastavuje kvašení obsahu žaludku, má i antiseptický účinek. Nálev z máty, kořene zázvoru, rozmarýnu a meduňky pomáhá i při cestovní nevolnosti – pije se před i během cesty.
Fenykl obecný
Foeniculum vulgare
Semena i nať z fenyklu slouží ve středomořské kuchyni k dochucení hlavně rybích pokrmů a salátů. U nás je toto koření se sladkou vůní využíváno méně, známější je jen jako léčebný odvar pro malé děti.
Sběr: Jednoletý fenykl lze pěstovat na zahradě, potřebuje teplé slunné místo s vápenitou půdou. Oproti tomu volně rostoucímu ve Středomoří a v zemích Balkánu má však jen poloviční výšku, a to kolem jednoho metru. Podobá se tak známějšímu kopru. Kmín poznáte nejen podle typické nasládlé vůně, ale i rýhované lodyhy a světle žlutých květenství. Rostlina přitahuje ve velkém včely a motýly, například otakárky. Dozrávající okolíky se ostřihávají postupně, jak dozrávají. Semena se vyklepou na plátno a potom dosuší ve stínu.
Využití: Odvar z fenyklu se používá proti nadýmání u kojenců, velmi dobře ale funguje i u dospělých. Rozdrťte usušená semena v hmoždíři a hned z nich uvařte čaj, pak je účinek výraznější. Připravit si můžete i fenyklové mléko, kdy se roztlučené nažky nechávají deset minut stát v horkém mléce.
Kmín kořenný
Carum carvi
Patrně nejběžnější koření v české kuchyni překvapí svými výbornými účinky pro odstranění potíží s nadýmáním. Jde o rostlinu, která se dá snadno pěstovat i na zahradě, získá tak mnohem výraznější aroma. Je zajímavé, že nejvíce léčivých éterických olejů neobsahuje po sklizni, ale po dosušení, tedy až za několik měsíců.
Sběr: Kmín patří mezi mrkvovité rostliny, má dvouletý životní cyklus. Vysévá se na slunné místo do hlinité půdy hned zjara, sklízí se ale až napřesrok. Odstřihujte celé okolíky hned poté, kdy začnou měnit barvu ze žluté na hnědou. Pak se dosušují na sítích nebo se věší ve svazcích na suché místo, kde doschnou. Využít ale můžete už první rok mladé listy, čerstvé se přidávají do salátů a polévek.
Využití: Chcete-li využít léčivé schopnosti kmínu, suché nažky těsně před přípravou nálevu rozdrťte v hmoždíři, aby se éterické oleje dobře uvolnily. Čajovou lžičku nadrcených semen přelijte 150 mililitry vroucí vody, zakryjte a nechte alespoň deset minut louhovat. Z kmínu se připravuje i olej pro masáž bříšek kojenců: tři polévkové lžíce nadrceného kmínu přelijte sto mililitry olivového oleje, skleničku nechte tři týdny stát a občas ji protřepejte. Poté přefiltrujte a uložte do tmavé lékovky.
Andělika lékařská
Angelica archangelica
Andělika, používá se i označení děhel, je ceněnou léčivou rostlinou v severní Evropě, hlavně na Islandu nebo Skandinávii. Ke svému jménu přišla v dobách morových epidemií, kdy se považovala za spolehlivou ochranu před nákazou touto chorobou. Roste ve vlhkých a chladných lesích, na březích řek a v roklích. Jde o vysokou rostlinu, která měří i více než dva metry. Polokulovitá květenství se na rostlině objevují po třech až čtyřech letech a po vysemenění rostlina – jako ostatně všechny miříkovité – odumírá. Aromatické hořčiny, které andělika obsahuje, mají na organismus posilující účinky, což člověk ocení hlavně v době rekonvalescence. Posiluje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, stimuluje sekreci trávicích enzymů a žluči, mírní tedy zažívací obtíže nejrůznějšího typu.
Sběr: Anděliku můžete najít ve vlhkých lesích, léčivé jsou její kořeny. Ty se vyrýpávají z nekvetoucích rostlin, nejčastěji na podzim druhý rok po výsevu. Poté se očistí, krájejí na tenké plátky a rychle suší. Také je dobře uskladněte, aby neztratily své aroma a účinnost. Čerstvá semena je třeba vysít hned po dozrání do hlinité, dostatečně vlhké půdy.
Využití: Čaj z jemně nasekaných kořenů anděliky se připravuje v poměru jedna čajová lžička na šálek vody, kterou přivedete k varu včetně bylin a necháte poté ještě pět až deset minut louhovat. Aby se povzbuzující účinek projevil, pije se třikrát denně po dobu několika týdnů.
