Přezimování hrnkových rostlin

Bylinky, květiny či dřeviny v nádobách jsou často ozdobou na terasách nebo balkonech. Víte ale, že způsob, jakým je připravíte na zimu, ovlivní jejich život v dalších letech?

Ne každá rostlina v nádobě přežije zimu, často dojde k poškození kořenů, protože ty bývají na pokles teplot poměrně citlivé. Květiny a dřeviny v kontejnerech a nádobách mají k dispozici pouze omezené množství substrátu, který představuje jejich jediný životní prostor.

Pokud není nádoba vhodně upravena k přezimování venku, při výrazném poklesu teplot celý kořenový systém promrzne a začnou odumírat části zodpovědné za absorpci vody spolu s rozpuštěnými živinami. Máte na výběr hned několik možností, jak to udělat, a žádná z nich není ani složitá, ani časově náročná.

Zazimování zevnitř

Existují dva základní způsoby zazimování nádobových rostlin – zevnitř a zvenku. První varianta představuje účinné a zároveň estetické řešení, kdy se izolační materiál vkládá do vnitřního prostoru nádoby. Výhodou této technologie je nenápadnost. Jestliže se pro ni rozhodnete, použijte polystyrenové desky o minimální tloušťce dvacet milimetrů. Hodí se tedy především do nádob pravidelných „hranatých“ tvarů. Desky se nařežou na přesný rozměr a přitisknou k vnitřní straně stěn. O tepelnou izolaci dna se postará drenáž z keramzitu nebo hrubého štěrku. Máte -li pocit, že izolace není dostatečná, její účinnost můžete zvýšit tím, že jak polystyren, tak drenáž překryjete vrstvou silné geotextilie. Vrchní část se doporučuje zasypat až k okrajům truhlíku či květináče mulčem, místo minerálních materiálů raději sáhněte po borce, která je mnohem výhřevnější.

Ovšem pozor, na tento způsob zazimování byste měli myslet ideálně už na jaře nebo kdykoli jindy při výsadbě rostlin, neboť do značné míry ovlivňuje výběr květníku – nehodí se pro truhlíky a květníky o malém objemu.

Zazimování zvenku

Druhou zcela odlišnou technologií zazimování je obalení nádoby zvenku. Toto jednoduché, avšak nepříliš účinné řešení se často používá u malých květináčů nebo tam, kde by bylo dodatečné zazimování pomocí polystyrenových desek náročné kvůli již prokořeněné výsadbě, do které je mnohdy lepší již nezasahovat. Pak dobře poslouží geotextilie o minimální plošné váze tři sta gramů na metr čtvereční, několik vrstev juty či netkané textilie, papírový pytel nebo třeba bublinková fólie. U všech materiálů ovšem pamatujte, že se u kmínku rostliny musí ponechat volný prostor pro zálivku a přístup vzduchu k půdě.

Nejen mráz škodí

Abyste riziko vymrznutí výsadeb eliminovali co nejvíc, přesuňte nádoby pokud možno na chráněné stanoviště, například ke zdi domu, která výrazným způsobem ovlivňuje okolní mikroklima především za slunečného počasí. Pamatujte na to, že nízké teploty nebývají pro rostliny v nádobách jedinou hrozbou, stejně rizikové je také sucho, které je nebezpečné o to více, že bývá spojeno i s poklesem teplot. Rostliny vysazené v nádobách proto v době, kdy půda rozmrzne, pečlivě zalijte, tím předejdete dalšímu riziku odumírání kořenů a později i celé rostliny.

 


Text: red; foto: Shutterstock

Další články

Trávník, nebo květnatá louka?

Trávník, nebo květnatá louka?

Pečlivě pěstovaný trávník patřil dlouhá léta k ozdobě každé zahrady. V posledních letech je však nahrazují květnaté louky. Obojí má své výhody i nevýhody, přečtěte si jaké.

Celý článek