Ovoce, kterému nevadí sucho

Některé druhy jsou proti suchu přirozeně odolnější než jiné. Patří mezi ně například mandloně, dřín, oskeruše nebo stolní hroznové víno. Také skořápkovité ovoce jako ořešáky, lísky a kaštanovníky nejsou na vodu nijak náročné, ale platí, že její dostatek pozitivně ovlivňuje jejich růst a také úrodu. Naopak málo vláhy těsně po výsadbě způsobuje, že se mladé stromy neujmou a uschnou.

Zkuste to s exotikou

Nikoho samozřejmě neláká pěstovat na zahradě jen dříny a mandloně, navíc se nehodí například do hornatých poloh. Změna klimatu však stále častěji dovoluje v jižněji položených oblastech republiky vysazovat stromy typické pro Středomoří – fíkovníky, olivovníky či granátovníky. Pozor, i přes oteplování tyto druhy nejsou vhodné pro pěstování ve volné půdě ve středních a vyšších polohách.

Granátovník

Granátovník je opadavý strom nebo keř, druhá varianta bývá pro pěstování v tuzemských zahradách lepší. Daří se mu na teplém slunečném místě, ovšem snese až patnáctistupňové mrazy. Na zimu však potřebuje keř chránit před vlhkem, podobně jako okrasné traviny. Pro pěstování venku jsou vhodná například ovocné odrůdy ‘Hermione‘ a ‘Wonderful‘ s oranžovočervenými květy a velkými plody, které mohou mít v průměru až třináct centimetrů.

Na jihu Moravy lze fíkovníky pěstovat bez problémů

Olivovník

Fíkovník

Ještě nedávno se toto ovoce pěstovalo pouze ve sklenících a fóliovnících, díky změně klimatu a šlechtění už se vysazují i do volné půdy. Spolehlivě to platí pro oblast jižní Moravy, v ostatních lokalitách nemusíte být úspěšní. Vždy však stromy na zahradě v prvních letech chraňte před zimou zabalením do izolace, například kokosového vlákna. Fíkovníky potřebují slunečné stanoviště a úrodnou půdu, jinak nejsou na řez ani pěstování náročné. Ze škůdců je mohou napadnout roztoči. Rostliny plodí dvakrát za rok, černofialové fíky s červenou dužninou bývají sladké a aromatické, dají se dlouho skladovat čerstvé i sušit. Pro pěstování v tuzemských podmínkách lze doporučit například odrůdy ‘Black Royal‘, ‘White Royal‘ či ‘Black Mission’.

Granátovník potřebuje teplé a slunečné místo, v zimě špatně snáší vlhko

Rané odrůdy

Mezi zahrádkáři panuje názor, že suchu se lze vyhnout výsadbou raného ovoce, které se sklízí ještě před vlnou letních veder. Na zahradu si sice můžete pořídit některé odrůdy třešní, meruněk a višní, které dozrávají ještě před prázdninami, ale příliš si nepomůžete, pokud voda začne chybět už v květnu. Navíc její zásoby v půdě jsou stále slabší a stromy ji potřebují po celou sezonu. V létě rostou a vyvíjejí se, tvoří nové výhony a přírůstky, zakládají květy, tedy i plody pro příští rok. Voda je potřeba i na podzim, kdy se dřeviny připravují na přezimování.

Další nesprávné řešení je vysazovat do zahrady jen drobné ovoce, které spotřebuje vody o mnoho méně než velké stromy. Ovšem tyto druhy mají kořeny umístěné mělce pod povrchem půdy, proto vodu mohou čerpat jen zde. Jsou tedy náročnější na pěstování, musíte je zalévat, sucho neovlivňuje jen výšku a kvalitu sklizně, ale i samotné přežití dřeviny.

Správně zvolená odrůda vám zajistí bohatou úrodu i v sušších oblastech

Správné podnože

Další možností, jak chránit stromy před nedostatkem vody, je využití správné podnože i pěstitelského tvaru stromu. V posledních letech byly velmi populární slabě rostoucí podnože a na ně roubované intenzivní pěstitelské tvary. Je to výborné řešení, ale pouze tam, kde není sucho. Takové stromy mají kořenový systém hluboký jen několik desítek centimetrů – například u M9 najdete devadesát procent kořenů uložených v hloubce do čtyřiceti centimetrů, proto si neumějí získat vodu z hlubších a vlhčích vrstev půdy. Vysazujte je pouze tehdy, máte-li v zahradě doplňkovou závlahu, jinak porostou jen pomalu a dají velmi malou úrodu.

Pro sušší půdy lze doporučit středně a silněji rostoucí podnože, které se právě kvůli potížím s vodou stávají opět velmi oblíbenými. Hned po výsadbě samozřejmě musíte stromy dobře zalévat, jejich silné kořeny ale rychle pronikají do půdy a zakrátko vytvoří systém, který výborně kotví dřevinu a dobře využívá spodní vláhu.

Silněji rostoucím podnožím přizpůsobte i výběr pěstitelských tvarů – vhodné jsou například klasické zákrsky a čtvrtkmeny, dají se použít i polo- a vysokokmeny. Do plodnosti vstupují tyto stromy o trochu později, dávají ale velkou úrodu, a to i v horších klimatických polohách. V sušších lokalitách lze ovocným stromům pomoci také hlubším řezem, který doplníte ještě po sklizni letním. Tak významně snížíte odpařovací plochu a pomůžete ponechaným částem koruny. Dalším opatřením je vytvoření mis pod korunami – zachytí více srážkové vody. V zimě sem můžete sypat sníh, který odstraníte z cest nebo vjezdu.

Olivovník příliš mnoho vody skutečně nevyžaduje

Jak správně vybrat ovocný strom k výsadbě

1. Nevybírejte odrůdy nevhodné pro konkrétní lokalitu – jiné druhy se hodí pro pěstování na jižní Moravě, jiné v podhorských oblastech.
2. Pozor na výběr podnože – například slabě rostoucí jsou na pěstování a zalévání náročnější – či pěstitelského tvaru.
3. Pokud chcete stromy pěstovat bez postřiků a ochranných přípravků, vybírejte odolnější odrůdy – tolerantní či dokonce rezistentní vůči hlavním chorobám.
4. Nezapomeňte na dostatečný řez bezprostředně po výsadbě.
5. Pečlivě připravte místo pro dřeviny – nikdy je nedávejte do zaplevelené půdy, nezapomeňte na opěrný kolík ani vydatnou zálivku.