foto: Jaroslav Hejzlar
Neuvěřitelná proměna
Jako mnohočlenná rodina jsme hledali pro bydlení vhodné místo, nejraději blízko přírodě a s velkou zahradou. Děti navštěvovaly školu, takže nás limitoval dojezd do školního zařízení. Takové místo jsme tady našli – s opravdovou přírodou, koňmi, srnky potkáváme každý den a časem jsme se i my rozrostli o pár domácích zvířat.
Dům i zahrada v žalostném stavu
Jako milovnici přírody mi však zcela unikl skutečný stav stavení, ve kterém jsem se rozhodla s celou rodinou žít. Statek byl v žalostné kondici. Sloužil totiž svému účelu. Domácí zvířata měla na zahradě přístup všude, takže tráva, kytky nebo zelenina neměly šanci přežívat. Vše jsme postupně nasázeli znova a trvalo to asi tři roky, než jsme si mohli spokojeně vychutnávat pohled na rozkvetlou skalku nebo záhony, o trávě ani nemluvím.
foto: Jaroslav Hejzlar
Krásné staré vzrostlé stromy se musely prořezat a některé bohužel vykácet. Vysadili jsme nový jabloňový sad a zeleninová zahrada je už snad i naší chloubou a těšíme se bohaté bio úrodě.
Hlavní měla být změna dispozice
Dům sám byl po částečné rekonstrukci, takže neduhy jeho stáří – má přes sto let – řešil minulý majitel. Od začátku se jednalo o opravdový stateček s ovocným sadem o rozloze asi jednoho hektaru a s mnoha domácími zvířaty. A v tom i předchozí vlastník pokračoval, jen dům přizpůsobil své rodině. Přibylo několik chlívků a dům dostal modernější podobu. Systém topení však zůstal zastaralý.
foto: Jaroslav Hejzlar
Statek měl obrácený systém bydlení, než na jaký jsem byla připravena. Dvě velké ložnice a koupelny se nalézaly v přízemí a v prvním patře byla velká příčkami rozdělená kuchyň a další čtyři místnosti s jednou koupelnou.
Intenzivně jsme přemýšleli, jak tuto dispozici změnit a kuchyň umístit do přízemí se vstupem na zahradu. Dnes jsem ale moc ráda, že nám to plno stavebních problémů neumožnilo. Pohled z prvního patra na rybník, který je vedle domu, v letních i zimních dnech i večer, kdy je na něm plno kachen a volavek, je neskutečně uklidňující. Okna mají široké parapety, užívám si tedy i čtení knížky. A syn je vlastně rád, že může v létě z pokoje v přízemí vyjít rovnou do zahrady.
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
Centrem domu je prostor v patře
Vybouráním mnoha příček v prvním poschodí vznikla nejen kuchyň, jakou bych s její velikostí přála každé hospodyňce, ale i velký obytný prostor, kterému vévodí krb. Vedle této společenské místnosti je v patře dále ložnice, kterou jsme pojali netradičně. Je propojena s koupelnou a šatnou.
Původně byla v místě ložnice zimní zahrada. To mě přivedlo na myšlenku udělat tu velké okno. Z postele tedy hned ráno vidíme celou zahradu. Je mi blízký styl etno, mám ráda Asii, a tak zde vzniklo klidné místo vhodné i pro meditace.
Investovat do krbu v obývací části bylo dobré rozhodnutí. Vytopíme jím v zimě celé první patro, průduchy do koupelny v ložnici zahřejí i tuto místnost. Jinak je v domě kotelna s plynovým kotlem pro radiátory a v přízemních pokojích dětí a v koupelně je podlahové topení. V přízemí je dále velká užitková místnost s pračkou a úložné prostory.
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
V zařízení převládá etno styl
Zařízení celého domu je ve stylu, který máme rádi. Přírodní materiály, hodně dřeva, ratanu a banánového listí. O zařízení, nábytek i doplňky se postarala firma Hitra, která nám s vybavením pomohla již v minulém bydlení. V nabídce mají kvalitní nábytek, praktické a vzdušné materiály. Jejich přístup k řešení zařízení interiéru mi byl velmi příjemný. Dokázali kombinovat mnohdy nevšední nábytek s odlišnými materiály, vhodně začlenit i staré kusy. Dům je velký a nemohli jsme kupovat vše znova a chtěli jsme také respektovat styl venkovského stavení. Také veškerou dlažbu a obložení do koupelen jsem vybírala tak, aby se sem hodily.
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
Byt pro rodiče a dětské kino
Celý dům je do tvaru U. To znamená, že máme krásný a klidný dvorek, který skýtá naprosté soukromí. V druhé části domu je ještě byt o rozloze asi 80 m², který jsme budovali pro rodiče. I zde je plynové topení a krb. Je tu velká obytná místnost a k tomu kuchyňka s pracovnou a malá koupelna. Na půdě mají děti kino a staré piano. Každý máme vlastní vchod.
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
Romantický skleník
Mým snem byl vždy starý skleník. Nemohli jsme už kvůli všem náročným stavebním úpravám a finančnímu vyčerpání vybírat z nabídky krásných zimních zahrad, které se dnes prodávají. Nechtěla jsem se však svého snu vzdát a oslovili jsme místního kováře. Tak vznikl na místě polozbořené hospodářské budovy obytný skleník o rozloze asi 30 m². Skla jsme sehnali, jako plno jiných potřebných věcí, na jiných statcích všude po středních Čechách. Skleník je zařízen starým nábytkem a jeho podoba se stále mění. Nyní mu kralují banánovníky a papriky, palmy a bylinky.
foto: Jaroslav Hejzlar
Slovo na závěr
Kdybych měla říct, kdo nám s opravdu náročnou rekonstrukcí pomáhal, musela bych si vybavit neskutečně mnoho řemeslníků různých kvalit. Hodně jsme využili například truhláře, kuchyň je vyrobená na míru a vstupní dveře jsme vymysleli podle oblíbené pohádky. Bydlení v našem domě je příjemné, osvobozující, je to únik z chaotického městského života, kam se každé ráno všichni vypravujeme do práce a do školy. Momentálně se připravujeme na další fázi úprav, rekonstrukci velké stodoly. Nabízí se několik způsobů využití a stále nevíme, pro co se rozhodnout.
foto: Jaroslav Hejzlar
foto: Jaroslav Hejzlar
hitra.cz
