
Letničky, které se vysévají samy
Andělský chór, tak zní překlad série kouzelných, okolo 50 cm vysokých kultivarů vlčího máku (Papaver rhoeas) ‘Angel’s Choir’. Křehkou tvář jim propůjčují hedvábné korunní lístky v jemných pastelových barvách od bílé přes růžovou, červenou až po dvoubarevné variety. Od divokých máků je držíme daleko, jinak nám všechny zčervenají.

Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica)
Půvabným příbuzným máku je asi o polovinu nižší sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica), jinak také kalifornský máček. Sametově něžná letnička nás věrně provází od jara až do zámrazu. Na sluníčku se prostírá do plošek intenzivních barev: obvykle žluté a oranžové, výjimkou nejsou ani květy více do červena, krémové nebo růžové. Za podmračeného dne se květní plátky pevně srolují, to pak plně vyniknou modrozelené, jemně stříhané listy.

Kopr vonný (Anethum graveolens)
Další „putující“ rostlinkou je kohoutek věncový (Lychnis coronaria). Skromná dvouletka s vlnatě chloupkatými stříbrnými listy a lodyhami, které fantasticky ladí s karmínově růžovými květy. Bělokvětou formu najdeme pod názvem ‘Alba’.

Náprstník červený (Digitalis purpurea)
Svou prostou krásou zaujme kopr vonný (Anethum graveolens), který se z užitkové části zahrady může zatoulat na okrasné záhony. Mimochodem s krásenkami tento vzdušný elegán z čeledi miříkovitých tvoří neotřelou kombinaci.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)
Spolu s koprem v kuchyni využijeme také mladé listy lebedy. Lebeda zahradní (Atriplex hortensis) patří k těm rostlinám, které v zahradnictví nenajdeme. Musíme si ji sami vypěstovat ze semínek. Impozantní, purpurově červená forma ´Rubra´ se ochotně pasuje do vůdčí role. A to ke svému růstu nepotřebuje víc než 40 cm.

Mokřadka Douglasova (Limnanthes douglasii)
Vyhlášenými rozsévači hlavně stinných partií jsou hojně pěstované náprstníky červené (Digitalis purpurea). Tuto proměnlivou dvouletku charakterizuje štíhlá vysoká silueta a bohaté hrozny zvonkovitých květů, kam se rádi vnořují jejich hlavní opylovači – včely a čmeláci.
Letní scénku obohatí houfy jemných černuch damašských (Nigella damascena), jejichž jednoduché či plné bílé, růžové, modré i dvoubarevné květy obklopené závojem jehlicovitých listenů vypadají jako šperky. Po odkvětu vznikají stejně dekorativní zelené měchýřkovité tobolky, ve kterých po ztvrdnutí chrastí černá drobná semínka.

Černucha damašská (Nigella damascena)
Pěkné zákoutí vyčarují husté koberečky „volských ok“ v podání mokřadky Douglasovy (Limnanthes douglasii). Čím víc těchto nápadných žlutobílých kvítků na zahradě poroste, tím lépe.
Rychle se rovněž šíří po medu vonící tařicovka přímořská (Lobularia maritima). V lemu vyvýšeného záhonu splývá do vodopádů připomínajících mořskou pěnu. Drobounké kvítky ale nemusejí být jen bílé, existují i v růžové a fialové. Uprostřed léta má tendenci dát si krátký oddych, pak ale až do konce sezony znovu bohatě kvete.

Kohoutek věncový (Lychnis coronaria)
Zachování vzhledu
Chceme-li barvu a formu samovýsevných rostlin každý rok udržet beze změn, nesmíme na zahrádce pěstovat víc než jeden kultivar stejného druhu. Snadno se mezi sebou kříží a nově vzniklé rostlinky už nemusejí být tak atraktivní. Nicméně jednotlivé druhy ze stejného rodu se spolu kříží vzácně, takže jich pohromadě můžeme vysadit, kolik chceme.

Tařicovka přímořská (Lobularia maritima)
Užitečné rady
● Nejlepší samovolně se vysévající letničky a dvouletky jsou ty, které se v případě nutnosti dají snadno odstranit bez použití nářadí a chemie.
● Přílišné vysemeňování nekompromisně zarazíme. Problém není, když rostlinka zabloudí za hranici záhonu, ale když začíná utlačovat sousedy.
● Naučíme-li se semenáčky rozeznat v raném stadiu, nespleteme si naše kvetoucí favority s obyčejným plevelem.

Vlčí mák (Papaver rhoeas) ‘Angel’s Choir’
● S vyštipováním uvadlých květů, kterým podporujeme násadu poupat například u krásenek a kohoutku věncového, přestaneme v srpnu, aby semena dobře vyzrála a dvouletky měly dostatek času k založení listových růžic.
● Jednoletky s poměrně krátkým obdobím květu – černuchu, kopr nebo mokřadku Douglasovu – v prvním roce vysejeme vícekrát, přibližně ve čtyřtýdenních intervalech.
● Všechny rostliny uvedené v tomto průvodci můžeme vysít přímo do připravené půdy na záhon.

Lebeda zahradní (Atriplex hortensis)