Liška patří k autorčiným oblíbeným motivům
Keramička Veronika Tymelová: Při tvoření běží čas jinak
K tvůrčím činnostem jste inklinovala od dětství. Kdy vás uhranula keramická hlína?
Hlína přišla někdy ve dvanácti letech. Určitě byla první tužka, ale také klacíky a dědův roubovací nožík. Vznikal prak, dýmka míru a později i dřevěné figurky. Bavilo mě tvořit prostorové objekty a brzy jsem zjistila, že z hlíny to jde mnohem snáz než ze dřeva.
A od té doby se hlíně věnujete?
Po dokončení bechyňské Střední uměleckoprůmyslové školy jsem keramickou hlínu na několik let opustila. Neměla jsem na ni prostor, studovala jsem, cestovala, učila na plný úvazek a poté se věnovala dětem. Po všechny ty roky mě provázel skicák, malovala jsem a vystavovala obrazy a zkoušela jsem vitráže. Ke hlíně jsem se vrátila při mateřské dovolené, po vybudování malého ateliéru.
Zmínila jste studium v Bechyni. Jak na něj vzpomínáte?
Moc ráda. Přišla jsem tam po maturitě na gymnáziu, a tím pádem byla zproštěna všech „nepraktických“ předmětů, jako je matematika, a věnovala se jen tvorbě. Bylo to, jako by mě někdo polil živou vodou, protože na gymplu jsem poznala převážně biflování. A protože součástí studia v Bechyni byla i návrhová tvorba, svobody k vlastní realizaci bylo hodně.
Spektrum vašich prací je velmi pestré. Děláte to, nač máte právě chuť, nebo máte v tvoření určitý systém?
Většinou začnu tím, na co se zrovna nejvíc těším, ale určitý systém mám. Teď mám třeba načatý balík více hrubé šamotové hlíny, ze které vytvářím pítka a sošky. Takže budu tvořit všechno, co z této hlíny vyrábím, dokud ji do posledního kousku nespotřebuji. Nemám ráda plýtvání, takže z posledních zbytků vznikají třeba korálky. Když načnu balík jemnější hlíny, tak točím, formuji a modeluji hlavně užitkovou keramiku.Ručně modelované nádobí, například talíře a podnosy, zdobí motivy zvířat a ptáků
Co je pro vás největší inspirací?
Příroda. Květiny hledám na své zahradě, zvířata většinou na fotografiích, krajiny na výletech. Když modeluji děti, kočky, slepice a koně, jsou to samozřejmě ti, kteří jsou součástí mého života.
Jak často se tvorbě věnujete?
Dva dny v týdnu učím na Střední sociální a zdravotnické škole, dva dny se věnuji keramice a ten poslední den si nechávám na to, co zrovna nejvíc hoří. Jsou ale také dny, kdy navrhuji zahrady nebo zkouším ilustrace.
Pod rukama autorky se hlína proměňuje v roztomilé bytosti
Jakou technikou nejraději pracujete?
Technik mám několik a střídám je podle potřeby. Nejvíc převládá modelování a formování z plátů a točení na hrnčířském kruhu.
Pracujete na vícero kusech najednou nebo se potřebujete soustředit jen na jeden?
To je dáno technologií, kterou zrovna používám. Pokud točím, mám více kousků, ke kterým se při dotváření vracím, pokud se zabývám nějakou větší plastikou, zcela se jí věnuji, jen s technologickými přestávkami.
Veronika Tymelová nejen krásně modeluje, ale i kreslí
Říká se, že prubířským kamenem keramika je konvice. Ty vaše jsou moc pěkné. Máte ještě v čem se zlepšovat?
No baže, s pokorou mohu říct, že toho víc nevím, než vím. Nejen při tvorbě konviček. Keramika je velmi široký obor a vždy je co zlepšovat. Konvičky nemají být jen pěkné, ale i plně funkční. Stačí změnit velikost nebo tvar a už je třeba přemýšlet nad tím, jak široká bude hubička, kde ji usadit, kam dát ucho, aby se z konvičky snadno nalévalo. Těch parametrů, které musím sledovat, je víc.
Vedete také lekce kurzu Keramika pro příchozí. Jak velký zájem o ně je?
Lidé přichází ve větším množství hlavně před Vánocemi a Velikonocemi, vyrábí si dekorace a dárečky. Vracejí se ti, kteří ke svému životu potřebují tvořit. Když se člověk ponoří do vod kreativity, dostává se do stavu vytržení a čas mu běží jinak. To je nabíjející a osvěžující. Věřím, že k nám se lidé vracejí také kvůli přátelské a pohodové atmosféře.
Liščata zdobí i misku na sukulenty
Vy sama si při tvorbě také odpočinete, „vypnete“?
Ano, hlavně když dělám něco, co už mám trochu zautomatizované. Mojí oblíbenou činností je například válení plátů. Hlínu je nejdřív třeba prohníst podobně jako těsto na perníčky, potom se do ní dlouho buší tloukem a na závěr přijde váleček na nudle. Velmi uklidňující proces.
Býváte k vidění i na trzích. Máte ráda kontakt se zákazníky?
Jezdím na jedno až dvě místa v nejbližším okolí, maximálně třikrát do roka. Nemám takové množství výrobků, aby se mi ježdění po trzích vyplatilo. Když už vyjedu, kontakt se zákazníky vítám. Ten ale svým způsobem mám i při prodeji na Fleru. Vidím, že se ke mně zákazníci vracejí, že si píšou o další výrobky nebo dokonce posílají fotografie svých interiérů, kde je keramika už zabydlená. Nejvíc mě hřeje u srce, když mi přijde zpráva, že jim má keramika zpříjemňuje den.
Keramičtí ptáčci potěší oko i srdce
Jaký je o vaše výrobky zájem?
Většina toho, co vyrobím, se prodá online. Děkuji za trpělivost milých zákazníků a zákaznic, kteří na své objednávky mnohdy čekají až dva měsíce. Je to dáno nejen tím, že keramice věnuji jen část své pracovní doby, ale i tím, že vymýšlím stále nové náměty a verze. Potřebuji každému kousku dát vše, tedy i čas. Věřím, že zákazníci to ocení.
Před časem jste vydala knihu Keramika pro život s přírodou. V čem se snoubí keramika a příroda?
Keramická hmota je svojí podstatou přírodní materiál. Zkuste si porovnat některou samotvrdnoucí hmotu s hlínou. Zkuste porovnat své pocity, když se dotýkáte hlíny nebo když totéž děláte s nepřírodní hmotou. Hlína jinak i voní a nemusíte mít strach, když si hlíny vaše dítě lízne nebo ji strčí do pusy. Pokud se výrobek nepovede, rozmočíte ho. Můžete hlínu použít znovu nebo ji vrátit přírodě.
Na hrnčířském kruhu vznikají originální vázy i džbány
Jak moc vás práce na knize bavila?
Jak to na světě chodí, výzvy přicházejí přesně tehdy, kdy jsme na ně připravení. V době, kdy mě nakladatelství Grada oslovilo, byly mému nejmladšímu dva roky. Byl nejspokojenější, když jsem někde v klidu seděla a nehýbala se a on si mohl u mých nohou nerušeně hrát. Tím pádem šlo knize dát rok intenzivní práce. V mé režii vznikaly nejen plány, o čem kniha bude, ale i texty, ilustrace, některé fotografie a grafické rozvržení knihy. Práce mě bavila moc, snad kniha splnila svůj účel.
Nechystáte další?
Člověk nikdy neví, co mu život nadělí. Jedna drobná knížečka už vznikla pro potřeby městyse, ve kterém žiji. Věnuje se dějům v přírodní zahradě a opět jsem si užila vymýšlení konceptu, psaní textů, a hlavně tvorbu ilustrací. Na knihách mě baví vlastně úplně všechno, takže pokud se objeví nějaká zajímavá nabídka…
Drobné plastiky nesou nezaměnitelný rukopis
Jaký keramický výrobek máte právě teď rozdělaný?
Právě vymýšlím fontánu. Rozhoduji se, jestli k prameni usadím kluka nebo holku. A na hřebíčku visí seznam zakázek pro mé trpělivé zákazníky.
Jak vnímáte ocenění, kterých se vám za vaši tvorbu dostává?
Ocenění příjemně krátkodobě polechtá ego a dlouhodobě zavazuje k tomu, aby člověk byl ve své práci poctivý. Vážím si ocenění Mistra tradiční rukodělné výroby zrovna tak, jako spojenosti zákazníků.
Autorčina tvorba je inspirována přírodou
Je něco, co byste nikdy neprodala?
Abych pravdu řekla, takový výrobek se ještě nenašel. Ani vlastně necítím potřebu svoji tvorbu schovávat. Raději si vystavím díla svých přátel. Mám ale vztah ke svému hrnku na čaj.
Kontakt
Veronika Tymelová
Hradní 70
549 22 Nový Hrádek
E-mail: veronika.tymelova@email.cz
Web: www.fler.cz/veronikaart