Kde se daří broskvoním

Vyzrálé šťavnaté broskve jsou skoro zosobněním léta a prázdnin. Už zdaleka neplatí, že je lze pěstovat pouze v nejteplejších oblastech, možná se jim bude bez problémů dařit i u vás.

Málokterý ovocný druh u nás zaznamenal takový rozvoj jako broskvoně. V polovině minulého století se pěstovaly jen méně kvalitní, převážně bělomasé odrůdy nebo semenáče, ale v pozdějších letech došlo k výraznému posunu v kvalitě u našich i zahraničních odrůd. Pěstování broskví se tedy u nás výrazně rozšířilo nejen mezi velkopěstiteli, ale i u zahrádkářů.

Teplomilné ovoce

Řadíme je mezi teplomilné ovocné druhy, což klade určitá omezení v pěstování vzhledem k vyšším nárokům na podnebí a stanoviště. Nejlépe se sice broskvoním daří v nižších a teplejších oblastech s nadmořskou výškou do 250 m, ale v zahrádkách můžeme i ve vyšších polohách (350–500 m n. m.) najít vhodné chráněné lokality, ve kterých lze broskvoně s úspěchem pěstovat. Bývají to jižní stěny domů a různá zákoutí, kde jsou stromy chráněny před severním větrem a jarními mrazy. Důležité jsou také zimní teploty, které by neměly dlouhodobě klesnout pod –22 až –24 °C.

Výběr půdy a stanoviště

Důležitá je také půda, která by měla být lehčí až středně těžká, hlinitopísčitá až hlinitá, dobře zásobená živinami a vláhou. Nevhodná pro výsadbu broskvoní jsou místa s těžkou, zamokřenou půdou, s vysokou hladinou spodní vody nebo půdy s vysokým obsahem vápníku, ve kterých trpí broskvoně chlorózou – ta se projevuje změnami ve vybarvení listů. Často pro výsadbu broskvoně vybíráme, zvláště ve vyšších polohách, místa, kam se na jaře opírá slunce, ale náhlé tepelné změny mezi mrazivou nocí a slunečním dnem mohou vést ke vzniku mrazových desek a trhlin na kmeni a silnějších větvích. Toto nebezpečí můžeme zmírnit jednoduchým nátěrem kmenů vápenným mlékem nebo zastíněním kmenů před jarním sluníčkem různými obaly – nejčastěji kartonem. K dalším předpokladům dobré úrody patří také vhodná výživa, závlaha a optimální doba řezu čili řez těsně před rašením pupenů a letní řez.

Kdy vysazovat

Broskvoně je nejvhodnější vysazovat na jaře, vysazování na podzim je nejisté a je zbytečné riskovat zmrznutí stromku. Na menších zahradách je nejvíce pěstovaným tvarem nízkokmen s dutou kotlovitou korunou, kdy má kmínek výšku přibližně jeden metr, korunka je tvořena třemi až čtyřmi kosterními větvemi, terminál (tedy středový výhon) chybí. Na vzdálenosti jednotlivých stromků při výsadbě má vliv odrůda, kvalita půdy, tvar, v jakém budeme nově vysazený stromek pěstovat, a také vlastní velikost zahrádky. Další stromky vždy vysazujeme v dostatečné vzdálenosti od vysazené broskvoně, jistý je odstup minimálně tři metry.


Dělení broskví

Podle znaků a vlastností plodů odrůdy broskvoní zařazujeme do několika skupin: pravé broskve se slupkou plstnatou a oddělitelnou dužninou od pecky, tvrdky (cling) se slupkou plstnatou a neoddělitelnou dužninou od pecky, nektarinky se slupkou lysou a oddělitelnou dužninou od pecky, bryňonky se slupkou lysou a neoddělitelnou dužninou od pecky. Peento jsou zvláštní druhy broskvoní s plochými plody.

 


Text: red; foto: Shutterstock

Další články

Domácí kosmetika pro krásu a zdraví

Domácí kosmetika pro krásu a zdraví

Na podzim a v zimě je důležité věnovat zvláštní péči naší pokožce a vlasům, které mohou trpět v důsledku nízkých teplot, suchého vzduchu a větru. Naštěstí nemusíte utrácet za drahou kosmetiku – mnoho z toho, co potřebujete, najdete přímo ve své kuchyni.

Celý článek