Jak na účinnou ochranu rostlin

Choroby rostlin mohou mít spoustu příčin – špatné načasování výsevu, chybný způsob péče, hustá výsadba nebo nesprávný poměr živin v půdě. A hlavně nepříznivé počasí – vlhkost anebo velké sucho –, které nemůžete ovlivnit. To vše vede k infekcím, nejčastěji houbovým. Dalším velikým rizikem jsou škůdci, jejichž výskyt lze ovlivnit, ale zásah proti nim musí přijít včas. Použití chemických prostředků na ochranu rostlin tak může být v některých sezonách opravdu nutné.

Kdy to bez chemie nejde

Pěstování ovoce a zeleniny zcela bez chemických prostředků je samozřejmě možné, ale vyžaduje to hodně znalostí, času, zkušeností a také sortiment vhodných odrůd. I tak je dost veliká pravděpodobnost, že při vysokém výskytu škůdců nebo rozsáhlém šíření infekce o úrodu z velké části přijdete.

Použití chemických přípravků k ochraně rostlin je rychlé a jednoduché, proto je zahradníci volí rádi. Firmy jim vycházejí vstříc a nabízejí minibalení či spreje vhodné pro pěstování v malém, koupit si můžete i alternativní prostředky na přírodní bázi, dostupné jsou i nejrůznějších organismy, které s ochranou úrody pomáhají. Ty mají hlavně preventivní účinek, zatímco chemické přípravky nabízejí tu výhodu, že rostlinu léčí. Už probíhající choroby, škůdce nebo plísně umí zastavit, což jinak nedokážete. Stále však platí, že nejlepší ochrana před chorobami a škůdci tkví v průběžné péči o rostliny. I tak se ale může stát, že se v zahradě objeví, třeba po návratu z dovolené, dlouhých deštích nebo jiných těžko předvídatelných událostech. Poté použitím chemických látek zlikvidujete ložisko choroby nebo škůdce a zamezíte tak dalšímu šíření. Často si tak zachráníte celou sklizeň.

Nejvíce jsou chorobami a škůdci ohroženy druhy, které plodí dlouho nebo pozdě a na záhonech zůstávají celé týdny. Riziko, že je postihnou infekce nebo napadení, je tedy daleko vyšší třeba u rajčat a košťálovin na skladování, které se pěstují od výsevu po sklizeň až půl roku, než třeba u hrášku nebo salátu, což jsou plodiny, které sklízíte už po třech měsících.

Účinná je mechanická ochrana proti hmyzu v podobě textilní síťky umístěné na záhon

Jak předejít chorobám

Největším rizikem při pěstování listové zeleniny, ale i jahodníků, jsou houbové choroby, například plíseň šedá nebo podehnívání hlávek. Chcete-li jim předcházet, ošetřete půdu přípravkem na bázi hyperparazitické houby Coniothyrium minitans, dodržujte také volný spon, mělké sázení a rostliny zalévejte v dopoledních hodinách.

Přestože vypadá pěkně, na zahradě patří bělásek zelný mezi nepříjemné škůdce

Obávaní škůdci

Mladé rostliny kedluben a další brukvovité zeleniny často napadají dřepčíci, kteří se ve velkém objevují za teplých a suchých jarních dní. Rostliny spíš poškodí, než zničí. Zasáhnout proti nim můžete insekticidy. Pomůže i to, že do blízkosti kedluben vysejete další brukvovitou listovou zeleninu, například řeřichu či hořčici, která škůdce přitáhne a ti nezničí úrodu kedluben. Tuto zeleninu však mohou napadnout také plodomorka a krytonosci. Nákaza přichází z půdy, kde se množí škodlivé larvy. Jejich zahubení bývá obtížné, funguje ošetření dusíkatým vápnem a dostatečný časový odstup, než záhon opět využijete k pěstování brukvovitých.

Housenky běláska se živí na brukvovitých rostlinách

CO OHROŽUJE ZELENINU

Největším rizikem pro plodovou zeleninu jsou houbová onemocnění, hlavně plíseň bramborová, plíseň okurková a antraknózy – houbové choroby. Právě proti nim je nejlepší použít fungicidy. Doporučuje se střídat přípravky, aby měly vždy jinou účinnou látku. Největší riziko napadení chorobami a škůdci je však u zeleniny určené ke skladování, například zelí, kapusty nebo mrkve. Místa poškození se mohou stát vstupem pro nejrůznější patogeny, které druhotnou infekcí úrodu ještě více poškodí. U brukvovité zeleniny jde o můru a běláska zelného, mrkve napadá pochmurnatka, pór muška vrtalka. Kromě mechanického bránění krytím porostu netkanou textilií nebo hustou sítí fungují i insekticidy. Používejte je na mladé, právě vylíhlé housenky.

Takto vypadají vajíčka nakladená běláskem zelným na spodní stranu listů

Co je co

Pesticidy – souhrnně se tak označují všechny chemické prostředky pro ochranu rostlin.

Akaricidy – prostředky proti roztočům, jako jsou svilušky na okurkách nebo roztoči na vinné révě.

Fungicidy – proti houbovým chorobám, tedy proti plísním, padlí a nejrůznějším skvrnitostem.

Herbicidy – ničí plevelné rostliny, buď všechny (na nich najdete označení totální), nebo jen na vybrané druhy – selektivní.

Insekticidy – zabíjejí savý a žravý hmyz, a to dospělé jedince i různá vývojová stadia, jako jsou mšice, housenky či larvy.

Moluskocidy – hubí měkkýše, nejčastěji slimáky.

Nematocidy – působí proti háďátkům a hlísticím vázaným na půdu.

Rodenticidy – likvidují hlodavce.

Díky společnému pěstování se můžou některé druhy rostlin navzájem podporovat a chránit