Foto: se souhlasem Evženie Hillarové

Evženie Hillerová: Vyšívání je jako gramatika

Vzpomenete si, kdy jste si vyšila svou první výšivku?
Na první výšivku si nevzpomenu, ale vzpomínám na den, kdy jsem s vyšíváním začala. Maminka mi dala jehlu, bavlnku a plátno. Byl to podzimní deštivý den a u nás doma, v chalupě na Žítkové, se mi otevřely dveře do kouzelného světa výšivky. Dlouhé roky jsem vyšívala recjazku – základní vzoreček ohraničující každou kopaničářskou výšivku. A jak jsem byla hrdá, když jsem mohla vyšívat recjazku na výšivky, které maminka pak dotvářela. Jednalo se o ubrusy na stůl, polštáře a další. Dnes mi tyto výšivky ukazují majitelé jako svůj velký poklad a vždy začínají větou: „To mi dala vaše maminka.“

Co všechno jste od ní „odkoukala“?
Nejlepší rada, kterou mi maminka předala, zněla: „Dívaj sa mi na ruky, jako to dělám.“ Je to magická formulka, díky které všechno do sebe zapadne. Ovšem musíte ji pochopit. A tak vím, jak je důležité, jestli je nitka bavlnky přiložená k vám nebo od vás. Jak moc záleží na tom, aby se některý druh výšivky vyšíval stále stejným směrem, co vyšívat zleva doprava, a co naopak. I když možná nejdůležitější je druhá část kouzelné formule, která zní: „Musíš to dělat šikovně.“ A to platí na všechno, co v životě děláme.

Věnovaly se vyšívání také předchozí generace ve vašem rodě?
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že všechny ženy kolem mě vyšívají. Moje babička Kateřina, maminčina matka, od které jsem dostala krásnou krojovou panenku a z jejíchž vzorů čerpám motivy k výšivce dodnes. Sousedka, paní Barbora Šopíková, která pomáhala mojí mamince s vyšitím kroje, když jsem šla k prvnímu přijímání. Mám doma výšivku starou sto let, kterou vyšívala mému otci jako malému chlapečkovi jeho maminka. Svět výšivky kolem mě krouží celý život a já jsem moc ráda dalším článkem v tomto příběhu tvoření.

Foto: se souhlasem Evženie Hillarové

Čím je výšivka z Kopanic charakteristická?
Ve výšivce je skrytý svět kolem nás. Má pevně dané barvy – černou, červenou a do rovnováhy k nim je bílá. Barvy přírody zelená, oranžová, modrá, růžová a žlutá se střídají v přesně daném sledu. Výšivka z Kopanic se představovat nemusí. Ta osloví člověka sama, a pokud si to dovolíme, svůj příběh nám začne vyprávět a bude pokračovat stále.

Co víme o její historii?
Můžeme se dočíst, že výšivka z Kopanic je archaická. Na ženském kroji je původní styl „sukně“, kde zadní část, letnica, je oddělená od přední části – zástěry. Jak šel čas, tyto dvě části se spojily v jednu část. Podrobněji se s historií výšivky můžeme seznámit v mnoha publikacích. Pro mě je zajímavé, že v době mého dětství se žluté bavlnce říkalo sirková, podle barvy síry a oranžové se říkalo žlutá. Mám moc ráda, když mi lidi přinesou starodávné části krojů nebo fragmenty výšivek, abych alespoň zachránila motiv výšivky. Vždy si představuji vyšívačku, která tvořila dílo v podmínkách své doby. Překvapuje mě pečlivost a přesnost vedená jistou rukou. Vždyť jenom naskládání třímilimetrových vrapů chce hodně trpělivosti. Součástí ženského kroje je také tkaný vlněný pás, kterému se říká sak. Metoda, kterou se tká, se jmenuje krosjenkování a je stará nejméně tři tisíce let. Jedná se o metodu tkaní na rámu a výsledek je nedostižný, ale chce to pracovat vědomě a plně se soustředit.

Na vašich výrobcích se objevují nejrůznější motivy. Jak samotné dílo vzniká?
Tuto část tvoření mám moc ráda. Je to taková alchymie, jak přetvořit energii člověka na výrobek. Pokud vyšívám na zakázku, nacítím se na zákazníka a zkouším, co mi k němu bude pasovat. Někdy si lidi vyberou třeba náramek na e-shopu a přijedou za mnou naživo a perfektně to sedne. Řekla bych, že výšivka podtrhne nebo doplní osobnost člověka. Teď vyšívám krojovou panenku a použila jsem vzory, které měla na kroji babička budoucí majitelky a zachovaly se na fotografii.

K čemu vyšité motivy odkazují? Co je jich obsahem?
Mám ráda, když výšivka dává smysl a můžeme najít podobné prvky, které jednotlivé části, třeba u ženského kroje, propojí do celku. Nad mou výšivkou mi lidé říkají, že tam mám hezké barvy. Dlouho jsem nad tímto sdělením přemýšlela. Vždyť barvy bavlnek by měly být stále stejné. Pak jsem viděla fotku jednoho motivu, který jsem vyšívala já i jiná vyšívačka, a tam mi to došlo. Jedná se o kombinaci barev. To kouzlo je ve vašem vkusu a v tom, jak motivy k sobě přikládáte a jak je kombinujete.

Foto: se souhlasem Evženie Hillarové

Jsou motivy, které se vyšívají, vždy předem dány?
Ano, všechny vzory jsou dané. Lze je zvětšit nebo zmenšit, různě nakombinovat. Variant různých motivů je nepřeberné množství. Třeba jenom vzorek trnové koruny má mnoho obměn. Vyšívání má podobnou strukturu jako gramatika. Musíme se naučit dobře znát pravidla, ovládnout nelehké výjimky, a pak se můžeme pustit do vlastního tvoření podle pravidel.

Výšivka z Kopanic je plná magických symbolů. Říká se, že přináší ochranu v nesnadných chvílích, štěstí, hojnost a lásku. Platí to beze zbytku?
Pro mě toto tvrzení platí určitě. Do ruční práce vkládají tvůrci svou vlastní energii a jejich díla jsou živá. Hranice, které určuje základní vzor recjazky, si potřebujeme určit i v našich životech. A pak do formy vložit obsah, vytvořit celý příběh, cestu květů nebo složitý příběh kroje. Podle pověry má velkou ochrannou moc několik stehů vyšitých na Velký pátek. V tomto roce jsem stihla vyšít dva náramky.

Jak velké soustředění ta práce vyžaduje?
Je to spíš o tom dostat se do jakéhosi volného plynutí. Do stavu, kdy nepřemýšlíte nad jedním motivem, ale tvoříte celek. Každý steh pak dostává svůj smysl v celkovém obraze.

Jak často k výšivce sedáte? Živí vás?
Každý den mám na výšivku čas, je to moje radost a ano, také mě živí. Vyšívám, učím, jak vyšívat, přednáším o výšivce, přemýšlím o ní a vchází mi do snů.

Foto: se souhlasem Evženie Hillarové

Potřebujete si od ní také někdy odpočinout?
Přesně naopak. Měla jsem zaměstnání, které bylo velmi časově náročné. Když jsem přišla domů, šla jsem si s výšivkou oddechnout. Můj nejlepší denní program je sedět na zahradě, vyšívat a přitom poslouchat zajímavé rozhovory.

Co máte aktuálně rozdělané?
Teď vyšívám zakázku kroje na dvě panenky, které jsou vysoké osmdesát centimetrů. Je to krásná práce a můžu si dovolit se rozjet. Znamená to velkou zástěru s bohatým vyšitím, které vynikne. Samozřejmě vždycky přijde někdo, že teď hned, nutně potřebuje drobnost jako náramek, brož nebo záložku do knihy.

Foto: archiv Evženie Hillarové

O které vaše výrobky je největší zájem?
Ráda vymýšlím, jak využít výšivku jako doplněk v běžném životě. Kroje se už tak běžně nenosí, ale kousek s výšivkou si přeje mnoho lidí. Vždy mě překvapí, že mladí lidé chtějí po vzoru našich babiček vlastnit polštář nebo středně velký ubrousek na stůl. Muži touží po náramku s mužskými vzory a brož na baťůžku se líbí mladým lidem.

Přežije výšivka z Kopanic moderní dobu?
Výšivka z Kopanic je věčná. Žije si svým životem a bude žít stále. Nepodléhá módním vlivům. Je originální, a pokud někdo touží po jedinečnosti, jeho přání splní. Dlouhé roky jsem nemohla najít obal na pracovní diář takový, aby mi seděl. Tak jsem si ho vyšila a jsem z něho už několik let unesená. Každý nový rok s ním získá elegantní a magický lesk.

Foto: se souhlasem Evženie Hillarové