Co se spadaným listím?
Pokud se rozhodnete pro první variantu a listí neshrabete, nebude sice zahrada před zimou uklizená, ale záhony a trávník ochráníte před mrazy. Na jaře se listí rozloží a dodá do půdy živiny. Kromě toho poskytne úkryt různým živočichům.
Jaké pomocníky využít
Většina majitelů listí shrabe, pravděpodobně při tom sáhne po obyčejných hrábích. Vhodné jsou vějířové, kterým se také říká švédské. U některých modelů je lze plynule rozevírat a měnit tak jejich záběr. Zatímco při hrabání trávníku oceníte co nejširší, se zúženými snadno vyčistíte například úzké cesty mezi záhony a podobná místa.
Opravdu velké plochy snadno uklidíte s vysavačem listí. Pokud o jeho pořízení teprve uvažujete, zvolte kombinované modely, které umí jak vysávat a drtit, tak foukat. Stroj s dostatečným výkonem totiž nasaje a rozdrtí nejen listí, ale i hmyz a drobné živočichy, což je samozřejmě nežádoucí. Pro zahradu bude proto lepší zvolit druhou funkci, bioodpad nafoukat na jedno místo, a pak ho dále zpracovat.
S úklidem pomůže i sekačka – nastavte ji na maximální výšku, protože příliš zkrátit trávu je v tomto období nežádoucí, a chcete jen uklidit a zpracovat listí. Nože ho rozsekají na menší kusy, které se v porostu rychleji rozloží. Můžete je tedy na trávníku nechat. Anebo sebrat do koše a použít jako nastýlku kolem ovocných a okrasných stromů nebo na záhony trvalek, kde chrání rostliny a kořeny stromů před mrazem.
Foukáním listí odstraníte šetrně, aniž byste při tom zničili drobné živočichy v tráv
Nezapomeňte na kompost
Listí je také vhodným doplňkem kompostu, používá se k prokládání čerstvě posekané trávy, čímž dosáhnete optimálního poměru mezi uhlíkem a dusíkem. Nechte si proto část na další sezonu, budete ho potřebovat. Do kompostu nedávejte listy napadané chorobami a škůdci.
I když většině jehličnanů opadává jehličí během celého roku, nejčastěji se uklízí na podzim. Je vhodné ho zkompostovat, doporučuje se k němu přidat dvacet až čtyřicet procent lesní zeminy. Po dvou až čtyřech letech tak získáte kyselý a kyprý kompost s nízkým obsahem živin. Má malou absorpční schopnost – tedy nedokáže dlouho zadržet vláhu a rychle vysychá. Je nepostradatelným substrátem pro vřesovištní rostliny, borůvky, brusinky a jehličnany, pěstovaných jako bonsaje. Hrabanka z jehličí má pH 3,6–5,5, přičemž nejkyselejší vzniká pod smrky a jedlemi.
Tip
Nejkvalitnější kompost bývá z listí ovocných stromů, černého bezu, lípy, šeříku a platanu. Méně kvalitní získáme z listí habru, olše, javoru, případně z buku a dubu. Nevyhovující až škodlivé jsou listy ořešáku, vrby, břízy a jírovce, které zpomalují růst rostlin.