Aby se meruňkám dařilo

Meruňky jsou v zahradách žádanými ovocnými stromky, protože jejich plody patří i v sezoně k dražšímu ovoci a chuť kupovaných není nijak valná. Je to i tím, že se pro prodej trhají brzy, aby byly pevnější a vydržely bez úhony transport, ale podtržené nikdy nedozrají do plné aromaticky sladké chuti.

Dobré místo

Meruňka je teplomilný druh, proto se ve velkém pěstuje na jižní Moravě a teplém Litoměřicku. Na zahradě ji ale můžete pěstovat až do nadmořské výšky kolem 400 metrů. Velký vliv na její vývoj, růst i úrodu má dobře zvolené místo, které by mělo být vždy v závětří, protože meruňky nesnášejí průvan. Často se pěstují přímo u domu, který funguje jako akumulátor tepla a ovlivňuje tak mikroklima v okolí stromu.

Vhodná půda

Meruňky pocházejí z hor Malé Asie, proto potřebují propustnou půdu. Lépe se vyrovnají s půdou chudou a suchou, ale propustnou než s těžkou jílovitou. Máte-li na zahradě nevhodnou zeminu, nezbývá než vykopat dostatečně prostornou jámu (výrazně větší než pro výsadbu) a do ní připravit substrát vylehčený pískem, jemnými kamínky a kompostem. Pokud se při kopání objeví spodní voda, nebude se meruňce na tomto místě nikdy dařit. Vhodnější bude ji zasadit do velkého kontejneru. Meruňky na rozdíl od broskvoní snášejí i půdu s vyšším obsahem vápníku.

Delta

Choroby a škůdci

Ze škůdců napadají meruňky nebezpeční obaleči. Nepoškozují ani tak plody, jako třeba u jádrovin, ale škodí vyžíráním lýka pod kůrou a stromky potom jakoby náhle uschnou. Obrana proti obaleči meruňkovému tkví v pečlivém ošetřování poškozené kůry, kam samičky kladou vajíčka, případně v postřiku insekticidy v květnu a v červenci. Na menších stromcích pomohou i žluté lepové desky, které je třeba zavěsit na kmínek, asi 50 centimetrů nad půdu. Podobně jako napadení obalečem vypadá také mrtvice meruněk, ale v jejím případě nenajdete na kůře žádné požerky (známkou napadení škůdci jsou i piliny, trus aj.). Tato obávaná choroba je způsobena často celou škálou problémů, třeba větším poraněním kůry či bakteriální nákazou, která vede k celkovému oslabení stromu. V první řadě je ale důkazem špatně vybraného místa.

Lemeda

Správný řez

Řez má zajistit především dobré oslunění nasazených plodů, a to i uvnitř koruny a na spodních větvích. Tomu nejlépe vyhovuje kotlovitý, do stran vyvedený tvar korunky. Používá se také řez na štíhlé vřeteno, při němž se tvarují kratší větvičky rovnoměrně rozmístěné po obvodu koruny. Osvědčeným tvarem je také stěna, v níž se větve usměrňují tak, aby rostly jen z bočních stran. Meruňky se řežou často až po odplození, kdy mají zelené listy. Tvarování v zimě a předjaří vede k namrzání a klejotoku. Je možné je také řezat těsně před vyrašením, v dubnu, řezné rány je ale nutné pečlivě ošetřit.

Lenova

Výběr odrůd

Postupným šlechtěním se podařilo vytvořit odrůdy meruněk, které obstojí i v horších podmínkách a mohou se pěstovat i mimo vinařskou oblast. Napomohlo tomu rozšíření genetického materiálu křížením evropských, čínských a středoasijských odrůd. Nové odrůdy vynikají odolností proti mrazu, chorobám i jiným termínem zralosti. Vhodnou kombinací odrůd tak můžete meruňky na zahradě sklízet postupně i několik týdnů.
Odrůdy do teplých oblastí: ‚Bergerac‘, ‚Bergeron‘, ‚Kráska‘, ‚Leala‘, ‚Lejuna‘, ‚Paviot‘, ‚Sabinovská‘, ‚Veselka‘, ‚Velkopavlovická‘
Odrůdy ho chladnějších míst: ‚Delta‘, ‚Goldrisch‘, ‚Harlayne‘, ‚Harogen‘, ‚Ledana‘, ‚Lemeda‘, ‚Lerosa‘, ‚Kompakta‘, ‚Marlen‘, ‚Velita‘, ‚Vesprima‘

Opylení

Meruňky se mohou pěstovat po jednom stromu, jsou totiž převážně samosprašné. Další strom ale vždy opylení prospívá.

Text: red; foto: Shutterstock