Škodí nám cholesterol?
Cholesterol je základním stavebním kamenem buněk a naše tělo si ho určité množství denně samo vytváří. Zároveň nám jeho nadbytek škodí. Tento zdánlivý rozpor lze vysvětlit tím, že v krvi máme cholesterol dvojího typu – „špatný“ LDL (low-density lipoprotein) a „dobrý“ HDL (high-density lipoprotein). LDL se usazuje v cévách, způsobuje jejich vápenatění, a tím zvyšuje riziko srdečních a cévních chorob. HDL je obsažen v buněčných membránách a zajišťuje transport látek membránou dovnitř a ven. Má na starosti mimo jiné odvádění nežádoucích krevních tuků včetně LDL. „Dobrý“ cholesterol tak na rozdíl od „špatného“ cévy chrání a srdci prospívá. Rozhodující proto není absolutní hladina cholesterolu, ale poměr LDL a HDL. Každý, kdo má vysokou hladinu cholesterolu, by si tedy měl nejprve ujasnit, který cholesterol u něho vykazuje zvýšené hodnoty. Od 40 let věku se doporučuje nechat si hladinu cholesterolu pravidelně jednou za půl roku zkontrolovat.
Pozor na tučné potraviny
Vliv cholesterolu přijímaného v potravě na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi bývá podle názoru některých odborníků přeceňován. Přesto se v rámci úpravy životosprávy doporučuje snížit celkový příjem tuků na 60 gramů denně a cholesterolu pod 300 miligramů denně. Je ale třeba vzít v úvahu, že kvalita tuků v potravinách ovlivňuje hladinu LDL v daleko větší míře než omezování cholesterolu v potravě. Dvakrát týdně by se na našem jídelníčku měly objevit ryby. Losos, makrela, platýz a sleď mají vysoký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin, které zvyšují podíl HDL. Živočišné tuky je vhodné nahradit panenským olivovým a řepkovým olejem. Podíl nasycených mastných kyselin na celkovém přísunu energie by měl být nižší než deset procent u zdravého člověka a nižší než sedm procent u člověka se zvýšenou hladinou cholesterolu. Co nejnižší by měl být také příjem takzvaných transmastných kyselin, které mají spolu s nasycenými mastnými kyselinami nejvyšší podíl na zvyšování hladiny LDL a snižování hladiny HDL.
Obecně panuje názor, že našemu organismu škodí tuky a cholesterol běžně obsažené v potravinách. Pravda ale je, že jejich škodlivé účinky často vznikají teprve při zpracování surovin v potravinářském průmyslu. Při ztužování olejů vznikají právě již zmíněné transmastné kyseliny. Něco podobného se děje i při průmyslovém sušení potravin. Vejce nebo mléko jsou pak sice trvanlivější, ale za tu cenu, že procesy oxidace ovlivňují zvyšování hladiny cholesterolu při konzumaci takto zpracovaných potravin. Transmastné kyseliny se v malém množství vyskytují v mléce a v mase, nejvíce jich ale konzumujeme v trvanlivém pečivu, například z listového a plundrového těsta, v sušenkách a sladkostech, v mražených polotovarech a hotových jídlech ze supermarketů a fast foodů, v sáčkových polévkách a ve smažených potravinách, jako jsou bramborové hranolky a chipsy. Při nákupu bychom měli na etiketách potravin sledovat údaj „ztužené tuky“ nebo „rostlinné tuky částečně ztužené“.
Jídlo jako lék
Ano, skutečně existují některé potraviny, které hladinu cholesterolu v krvi regulují. Patří k nim například olivový olej, který je základem tzv. středomořské diety. Stejné tuky jako v olivovém oleji, které zvyšují hladinu HDL, byly nedávno objeveny také v avokádu. Tyto tuky zvyšují hladinu „dobrého“ cholesterolu, aniž by se přitom zvyšovala hladina „špatného“ LDL.
Pokud každý večer při sledování televize sníte místo popcornu nebo brambůrků hrst ořechů, prospějete tím svému zdraví. Zhruba 85 gramů denně stačí, aby se projevil blahodárný vliv ořechů na snížení hladiny cholesterolu. Pravidelná konzumace ořechů se podle výsledků mezinárodních studií projevuje snížením LDL, a tudíž upravením poměru mezi LDL a HDL. Kromě toho mají ořechy příznivý vliv na hodnoty triglyceridů. Zhubnout a upravit hladinu cholesterolu nám mohou pomoci i ovesné vločky. Vědci sledovali dvě skupiny osob, které držely identickou dietu s jednou výjimkou. Osoby z první skupiny jen snížily svůj denní kalorický příjem, zatímco osoby z druhé skupiny kromě toho jedly dvakrát denně porci celozrnných ovesných vloček. Po 12 týdnech byly u obou skupin zaznamenány přibližně stejné změny hodnot HDL a triglyceridů, osoby, které jedly ovesné vločky, ale měly výrazně nižší hodnoty LDL, a navíc bylo u nich zjištěno výraznější zmenšení obvodu pasu.
Prokazatelný účinek na snižování hladiny cholesterolu má také sója. Američtí odborníci doporučují konzumovat 25 až 40 gramů sójové bílkoviny denně. Také v borůvkách byly zjištěny látky, které přirozenou cestou a bez vedlejších účinků regulují hladinu cholesterolu v krvi podobně jako běžně používané léky.
Ani vejce nejsou tabu. Je pravda, že vejce patří k potravinám s nejvyšším obsahem cholesterolu. V jednom vejci je 200 až 300mg cholesterolu. A je také pravda, že cholesterol přijímaný s potravou hraje roli při zvýšeném obsahu cholesterolu v krvi. Dnes se ale většina vědců kloní k názoru, že vejce nejsou hlavním viníkem zvýšené hodnoty krevních tuků a že i člověk se zvýšenou hladinou cholesterolu může sníst dvě až tři vajíčka týdně, protože dodávají tělu velké množství cenných látek – kromě bílkovin jsou to minerály (vápník, selen a železo), esenciální aminokyseliny, vitaminy A, B2, B12, D, K a kyselinu listovou a lecitin.
Maralí kořen
Tuto trvalku pocházející ze Sibiře můžete pěstovat i u nás. K léčení se používá list i kořen, nejlépe tříletý, a semena. Maralí nebo maralový kořen má jméno, které je odvozeno od jelenů Marali. Ti ho v zasněžených sibiřských oblastech vyhrabávají v době říje a také ho požírají jako potravu. Snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Také posiluje imunitu a jeho silného povzbuzujícího účinku se využívá i při doléčování nádorových nemocí, syndromu chronické únavy, při mononukleóze či borelióze.
Čaj z listů: 1 čajovou lžičku listů spařte ¼ litru horké vody a nechte 15 minut luhovat. Pijte ráno a odpoledne.
Čaj z kořene: 1 čajovou lžičku nasypte do ¼ litru vody a vařte 5 minut. Nechte půl hodiny luhovat.
Čaj ze semen: postupujte stejně jako při přípravě čaje z kořene.
Pýr plazivý
Jako plevel se nachází snad na každé zahrádce. Víte ale, že má významné léčivé účinky? Nejen, že pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, ale prospívá i diabetikům, má močopudné a čisticí schopnosti, pomáhá při dně a onemocněních kůže. Používají se sušené oddenky sklízené v březnu nebo říjnu.
2 lžičky sušených rozmělněných oddenků zalijte šálkem vroucí vody a nechte 10 minut luhovat.
Pupečník asijský
Možná ho znáte pod názvem gotu kola. Patří mezi tradiční rostliny asijské mediciíny a můžete si ho pěstovat i doma. Pomáhá v mnoha oblastech života: snižuje usazování cholesterolu v cévách a zlepšuje prokrvení mozku, posiluje nervy, zlepšuje paměť a odstraňuje úzkost, zlepšuje fyzickou odolnost a vitalitu, pomáhá vyrovnávat psychiku a snižovat stres, působí protizánětlivě, pomáhá při revmatismu i astmatu, zmírňuje průběh diabetu 2. typu, příznivě ovlivňuje i zrak.
Z listů pupečníku, čerstvých i sušených, si můžete připravit léčivý nálev – postačí lžička podrcených listů na šálek vroucí vody.
Vitánie snodárná
Je známá také jako indický ženšen. Je doporučována při léčbě rakoviny, depresí, nespavosti, snižuje cholesterol, obsah cukru v krvi a slouží jako afrodisiakum. Má výrazné imunostimulační účinky, snižuje vysoký krevní tlak, pozitivně působí na činnost mozku. V našich podmínkách ji můžete pěstovat jako jednoletou rostlinu. Používají se kořeny a listy, hlavně v sušeném stavu. Vždy je ale třeba poradit se o užívání s lékařem. Je nevhodná pro těhotné a kojící ženy.
Doporučená maximální denní dávka je 3–5 gramů suchých listů nebo kořene ve formě čaje.
Kotvičník zemní
Obsahuje řadu přírodních steroidních saponinů, které mají schopnost zvýšit u mužů hladinu hlavního pohlavního hormonu testosteronu, u žen podstatně zvyšuje hladinu estrogenů, čehož se využívá zejména v období menopauzy k utlumení nepříjemných stavů spojených s tímto životním obdobím. Snižuje hladinu cholesterolu, je doporučován i při léčbě aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vysokého krevního tlaku.
Doporučená denní dávka je ½ lžičky sušené natě na 30 kg váhy denně – zalijte horkou vodou a nechte 30 minut luhovat.
