Dům v korunách stromů

Stavěli ho v květnu 2016. Nejdříve přijel kamión se stavebním dřevem. Když byl materiál složen, nastoupili tři mladíci vybavení žebříkem a tesařským náčiním. Zavěšení na lanech, šplhali po stromech jako veverky. Kolem tří kmenů upevnili objímky z trámů a na nich postavili plošinu – základnu pro malou chatu s jedním pokojem a toaletou v rohu. Další obytnou plochou, která k domu náleží, je terasa, což je v podstatě již zmiňovaná plošina. Na ní jsou dvě posezení, jedno větší u stolu, druhé z boku chaty s výhledem na západ slunce. Dole na zemi pak je suchý záchod, sprchová kabina a ohniště s grilem.

Lenka Hrnčiřík Hejduková se o návštěvníky domu na stromě skvěle stará

Co postavit?

Nejprve si chatku na vysokých nohách, která mezi stromy v lese působí jako mimozemské zjevení, prohlížíme zdola. Pozvala nás Lenka Hrnčiřík Hejduková, majitelka. Dům v korunách stromů provozuje jako hotel.

„Do Pyskočel jsem se přivdala nedávno. Měla jsem k dispozici menší obnos a přemýšlela jsem, do čeho investovat. Protože jsem měla sen o svém vlastním penzionu, odpověď není až tak překvapivá. Využila jsem toho, že manželův syn tady kus lesa vlastní. Pozemek tedy byl. A inspiraci, co postavit, jsme objevili na facebooku,“ vysvětluje Lenka, která vystudovala hotelovou školu a roky sbírala zkušenosti ve velkých pražských hotelích.

V chatě jsou dvě místnosti – jedna velká, kde se spí, vaří, jí, žije, a druhou je malé WC

S ohledem na přírodu

Na stavbu domů ve větvích se u nás specializuje jedna brněnská firma. Lenka využila prvního volného termínu a nechala připravit návrh. Nejprve dorazil dendrolog, aby posoudil, zda jsou vytipované stromy zdravé. Po jeho souhlasu přijelo auto a stavaři. „Kluci byli úžasně šikovní, dřevo si zpracovávali až tady a celý dům vznikl bez nějaké větší techniky.“

Výhled z terasy je trochu netradiční, protože se na les díváte z nezvyklé výšky

Plošina s chatou je upevněna v šestimetrové výšce ke dvěma dubům a jednomu buku. Čtvrtým nosným prvkem se zdá být sloup se schodištěm, ten však nosný není. Je ukotven železným hrotem v zemi a je pevnou oporou pro vřetenové schodiště, které se kolem něj vznáší. Vystoupat po schodech vzhůru je otázkou chvilky.

Plošinu s domem nesou svorky z trámů, které ze všech stran pevně objímají kmeny

Na chatu bylo použito několik druhů dřeva. Trámy jsou smrkové, v konstrukci a vnitřním vybavení se objevuje modřín a borovice, některé venkovní prvky jsou z dubu. Zvláštní je krytina na střeše. Připomíná palmové listí, kterým se pokrývají přímořské bungalovy v exotických zemích. Jmenuje se palmex a je to ekologický materiál, který se vyrábí v Kanadě. Jeho nespornou výhodou je nehořlavost. Při požáru se střecha jen pomalu škvaří.

Točité schodiště se vznáší na silném opěrném sloupu. Zábradlí jistí síť z provazů

Ekologie tu hrála podstatnou roli nejen během stavby, ale je důležitá i při provozu chaty. Je až udivující, jak Lenka myslela i na zdánlivě nepodstatné maličkosti, například ve vybavení nenajdete nic skleněného. „Výplně oken a dveří jsou z plexiskla. Nebudeme riskovat, že by se něco mohlo rozbít a my bychom pak sbírali v lese střepy. Chceme, aby se co nejvíce minimalizovaly možné škody na přírodě,“ přesvědčivě tvrdí naše průvodkyně. Jako důkaz nám ukazuje záchod uvnitř chaty. „Nejde o chemické WC, ale o nádobu, kde je umístěn sáček, který se po vykonání potřeby zasype pilinami. Vyhazuje se do kadibudky, kde se po několika měsících rozloží. Není to nic, co by lesu mohlo ublížit. Stejně tak saponáty – mýdla, šampony – vybíráme takové, aby byly v přírodě snadno odbouratelné.“

Dům je ukotven ke kmenům tří stromů – jednoho buku a dvou dubů – v šestimetrové výšce nad zemí

Ostatně, jak je to tady s vodou a elektřinou? „Do chaty zavedeny nejsou, ale nic tu nechybí,“ seznamuje nás s překvapivou skutečností Lenka a vysvětluje, že vodu ve sprše doplňuje od souseda do plechových sudů. Na přímou spotřebu v chatě – vaření, opláchnutí obličeje či rukou – ji vozí z domova a musí ji vynést nahoru. Po použití se pak může právě díky ekopřípravkům vylít v lese. Sprcha je dole, venku. Lednička i vařič jsou na plynovou kartuši, a když je opravdu ošklivo a chladno, lze si přitopit malými, ekologicky zcela nezávadnými kamny na petrolej. Svítí se LED lampičkami, svíčkami nebo tu jsou klasické svítilny na baterky.

Sprchová kabina stojí v dostatečné vzdálenosti od posezení s ohništěm

Netradiční bydlení

V lese je krásně. A od stolku na terase, která je usazená vysoko ve větvích stromů, je i parádní výhled. „Po ránu vás sluníčko šimrá přes okna, ptáci zpívají, je tu kouzelně,“ zasní se Lenka. „Naopak ve tmě,“ přiznává, „jsem se trochu bála. Všude to dupe, běhá, šustí. Chodí tu srnky, divoká prasata, houkají sovy. Nejvíc rámusu nadělá ježek, jak ten dokáže funět!“ Pak připomene: „Ačkoli je to kousek od silnice, nahoře v šesti metrech je úplně jiné klima.“

Odpad z pilinového záchodu se v lese snadno zkompostuje

Pobyt v této chatce musí být zážitek. Na jednu stranu je to návrat k přírodě, na druhou jde o ubytování se vším komfortem. Lenka myslela na maximální pohodlí hostů, kteří sem obvykle přijíždějí na den či dva. Každé ráno přiveze snídani v košíku, který zavěsí na lano. Obyvatelé chatky nemusí ani po schodech dolů, košík si pomocí kladky vytáhnou. A pak si uvaří kávu, čaj a pustí se do ochutnávky místních řeznických výrobků a sýrů, čerstvého pečiva a dalších dobrot.

Ke sklápěcímu stolu se usedá na špalky, které přece jen ušetří nějaké místo

„Nabízíme dva druhy snídaně, ta bohatší – královská – často vystačí i na večeři a k té si ještě můžete otevřít víno dovezené z Francie z malých rodinných vinařství. Anebo si můžete opéct na ohni špekáčky či ogrilovat kus masíčka, všechno zajistím,“ ubezpečuje nás Lenka a vypočítává, jak si hosté mohou užít den. „Je tu ideální terén na kola i procházky, koupat se dá na sázavském jezu nebo v nedalekém rybníku, v okolí máme hrady, zámky, můžu zajistit masáž, cvičení pod stromy…“ A hned uvádí příklad: „Jedna rodinka s malými dětmi z Belgie přijela na tři noci. Zrovna se trefili do špatného počasí, pořád pršelo, tak jsem jim vytvořila program. Jezdili po místních zámcích a pamětihodnostech a byli nadšení, co všechno se dá v okolí navštívit a kolik hezkého času společně strávili.

Zajímavý příběh tu prožili i tatínek a jeho čtrnáctiletý syn. Přivezli si kola, jezdili po výletech, a protože v notebooku došla baterie, hráli karty, povídali si, opékali špekáčky a po dlouhé době měli jeden na druhého čas. Pro oba to bylo nezvyklé. Byli překvapení, co všechno se jeden o druhém dozvěděli.“

Malá kuchyňka je vybavena ledničkou, vařičem, mokapresovačem, jsou tu zásoby vína, kávy i čaje. A dole před chatou je k dispozici ohniště a gril

Z výšin zase na zem

Jsme zpátky na zemi a rozhlížíme se kolem. K ohništi na place vydlážděném kameny je to pár kroků. U stolu a lavic vyrobených z kulatiny je připraven i gril. Opodál stojí sprchová kabina a suchý záchod. Stejně jako v chatě i tady jsou na stěně záchodu: nádržka na vodu, umyvadlo a mýdlo. Všechno je na dohled, ale v dostatečné vzdálenosti, takže soukromí je zachováno. „Ještě jedna praktická připomínka,“ dodává naše průvodkyně. „Auto i kola je nejlepší nechat zaparkované přímo pod chatou, aby na ně nepadaly větve.“ Než se rozloučíme, chvíli si ještě povídáme o životě na venkově. „Prahu miluju, ale jsem holka z vesnice…,“ směje se Lenka. „Tatínek i děda byli myslivci, jako malá jsem byla v lese pořád. A posedy jsem milovala od malička.“ No ano, vždyť ta její chata vlastně nejvíc ze všeho připomíná posed!

Na terase před domem je dost místa na posezení. Na střeše domu je speciální ekologická krytina. Výplně oken a dveří jsou z plastů