Můžete je pěstovat venku, nebo ve skleníku či fóliovníku

Papriky snadno a jednoduše

Pěstování paprik bylo vždy spojené jen s nejteplejšími oblastmi, jako je jižní Morava, případně Mělnicko. To ale platilo spíše pro pěstování ve volné půdě. Pokud papriky budete pěstovat v nějakém chráněném prostoru, jako je skleník nebo fóliovník, můžete je sklízet i v mnohem horších klimatických podmínkách, a to i bez vytápění.

Vysévejte nejpozději začátkem března. Pokud to nestihnete, kupte si raději vzrostlé sazenice

Klady a zápory

Všechny druhy paprik mají poměrně pomalý vývoj a musejí se vysévat nejpozději na přelomu února a března – pro pěstování ve vytápěných prostorách je termín výsevu posunut dokonce už do ledna. Dobu potřebnou pro předpěstování není možné nijak významně zkrátit. Dlouhá doba předpěstování je jednoznačně záporem, který trochu omezuje pěstování paprik v domácích podmínkách. Na druhou stranu – při dobré péči budou keře paprik ve skleníku plodit opravdu až do října, na rozdíl od rajčat a okurek je totiž téměř nenapadají plísně, které uvedené plodiny často zničí ještě v létě. Spíše než choroby je napadají škůdci, nejčastěji to jsou mšice a drobní roztoči velmi podobní sviluškám. Papriky se nevyštipují a jednotlivé keře nepotřebují oporu. Jediné, co je potřeba, je volné svázání vysokých keřů, které zamezí jejich rozlamování.

Plodí dokonce i v květináči na balkoně

Dělení do skupin

Základní zahradnické dělení je jednoduché – první velikou skupinu tvoří paprika zeleninová, druhou – nesrovnatelně méně početnou – tvoří paprika kořeninová. Zeleninová paprika tedy zahrnuje všechny ostatní skupiny paprik – pálivé i sladké typu kozí roh, pálivé chilli i jalapeños papričky, klasické silnostěnné kapie, jehlancovité, kvádrovité i drobnější kulaté papriky rajčinové.

Výsev paprik

Semena paprik namočte přes noc do vlažné vody. Potom je vysejte do hrubšího perlitu nebo výsevního substrátu. Misku nebo truhlíček volně přetáhněte mikrotenovým sáčkem, abyste zvýšili vzdušnou vlhkost. Optimální teplota na klíčení je vyšší, asi 25 až 28 °C. Substrát nesmí vyschnout – pravidelně výsevní truhlík roste, hlídejte především výsevy v perlitu. Ten je totiž světlý a na rozdíl od klasického tmavého substrátu je na něm hůř poznat, když vyschne. Mladé rostlinky se na povrchu substrátu objeví asi za týden, tehdy je třeba hned sundat sáček a začít více větrat. Výsevy i sazenice by měly dostat maximum světla, teplota by měla být nižší, kolem 18 až 20 °C. Asi po dvou týdnech rostlinky přepíchejte do malých květináčků s klasickým zahradnickým substrátem, pravidelně je mírně zalévejte, jednou za týden je můžete trošku přihnojit. Při těchto optimálních podmínkách rostliny vytvoří silné a bohaté kořeny a vysazovat do skleníku je lze již koncem dubna. Pokud se na malých rostlinách objeví květy, vždy je před výsadbou vyštípněte.

Chilli papričky můžete úspěšně pěstovat i v bytě

Do skleníku nebo fóliovníku

Tady máte prakticky neomezené možnosti, ale vyberte si přednostně úrodné vzrůstné odrůdy, které nejlépe využijí na péči a teplo náročný prostor. Právě papriky a salátové okurky – hadovky – jsou druhy zeleniny, které do skleníku vysloveně patří, protože venku by poskytly výrazně menší úrodu. Máte-li menší skleník, dejte vždy přednost paprikám před rajčaty, kterým je venku lépe než v dusném teplém skleníku. Naopak je trochu škoda ve skleníku pěstovat v půdě drobné keříky chilli papriček – raději je v prostorném květináči postavte na okno, parapet nebo poličku ve skleníku, než abyste na ně plýtvali místem na záhonu. Velmi vhodné jsou například odrůdy ‘Afrodita’, ‘Saskia F1’, ‘Superamy F1’, ‘Oreny F1’, ‘Gelby F1’, ‘Bajka’, ‘Meika’, ‘Oregon’, ‘Hektor’, ‘Dorota F1’, ‘Lubica’, ‘Sluníčko F1’, ‘Kirke F1’, ‘Volský roh’, ‘Amadea F1’ a další.

Můžete je pěstovat venku, nebo ve skleníku či fóliovníku

Na záhon

Sem patří papriky s robustními pevnými stonky. Papriky jsou totiž poměrně křehké a na rozdíl od rajčat či okurek nemají téměř žádnou schopnost regenerovat. Zatímco rajče za pár dní vytvoří náhradu za vylomený výhon, pro keř papriky je taková ztráta konečná. Dalším kritériem by měla být i velikost plodů – velikánské výstavní těžké plody se hodí spíš do chráněných prostor, na záhon si vyberte odrůdu s plody menšími, které tolik nezatěžují výhony, rychleji dozrávají a nejsou tak ohroženy větrem a prudkým deštěm. Dobrou volbou je například rajčinová paprika ‘Tamina’ nebo ‘Alexander’, beraní rohy sladké i pálivé ‘Semaroh’, ‘Pálivec’, ‘Ohnivec’, ‘PCR’, ‘Samurai F1’, ‘Artist’, ‘Beroz’, masivní sladké papriky ‘Amyka’, ‘Rubika’, ‘Slávy’, ‘Polňásek F1’, ‘Barča’, ‘Gypsy F1’ nebo ‘Zlata’.

K domu do závětří

Sem se vždy lépe hodí odrůdy určené pro pole, kromě již uvedených je to třeba ještě ‘Amy’, ‘Slávka’ nebo ‘Alexander’. V nádobách výborně uspějí pálivé papričky jako je ‘Damián’, ‘Kristián’, ‘Jalahot’, feferonka ‘Korál’, ale také drobnější ‘Hamík’, již zmíněná ‘Tamina’, ‘Balkonovka’, ‘Habanero’, ‘Redskin F1’. Pěknou úrodu ale sklidíte jen tehdy, vysadíte-li papriky do prostorných nádob a budete-li je hodně zalévat a pravidelně přihnojovat.

Začátek března je poslední termín výsevu