Brambory – Jak na bohatou úrodu
Brambory se již v 19. století staly pevnou součástí jídelníčku běžných obyvatel a tuto pozici si drží dodnes. Pocházejí z Ameriky, ale v našich podmínkách už tak zdomácněly, že jsou považovány za tuzemskou okopaninu. Patří k náročnějším plodinám, protože se pěstují (podobně jako košťáloviny) v první trati, a je pro ně tedy nezbytné vydatné hnojení vyzrálým hnojem nebo alespoň dostatečnou dávkou kompostu. Pěstují se v hrůbcích, z čehož plyne i poměrně náročná příprava pozemku a pozdější protahování řádků šípovou radličkou nebo širokou motykou. Dalším omezením je sklon pozemku – třebaže je pěstování brambor často spojeno s podhůřím, při nesprávném směru řádků je půda i úroda na svazích ohrožena erozí.
Na záhon vždy vysazujte již předklíčené hlízy
Vhodný záhon
Okopaniny už podle názvu napovídají, že se pěstují v okopávané půdě. Ta však musí toto pěstování umožňovat, brambory se totiž nevypořádají s půdou příliš těžkou, jílovitou, chladnou a utuženou. Tyto vlastnosti jsou pro pěstování brambor limitující, byť jde třeba o půdu s velkou zásobou živin. Brambory zde trpí plísněmi, hlízy jsou nevzhledné, často popraskané či příliš velké. Chladné půdy s malým obsahem vzduchu se také na jaře špatně a pozdě prohřívají, vyloučené je v nich pěstování zejména raných a poloraných odrůd, které jsou na trhu (i v kuchyni) nejžádanější. Paradoxem je, že lepší úrodu sklidíte v půdách lehčích, písčitých, ale na živiny chudých, protože je lze dobře obohatit hnojem nebo kompostem a připravit včas na brzkou výsadbu.
Protože se na zahradách pěstují převážně rané a polorané odrůdy, je třeba myslet i na následné plodiny. Rané brambory se sklízejí v červnu či v červenci, po nich se tedy uplatní třeba zelí pro skladování, špenát, keříčkové fazole, kedlubny nebo endivie.
Mandelinka bramborová je nejzávažnější škůdce brambor
Choroby a škůdci
Nejčastější chorobou brambor je plíseň bramborová. Rané odrůdy jsou ohroženy daleko méně, pravidelná nebo preventivní ochrana se provádí jen u odrůd určených pro skladování. Důležité je zabránit přechodu plísně z natě do hlíz. Pokud nestihnete chemickou ochranu natě, je potřeba včas napadenou nať z pozemku odstranit – nejlépe pokosením těsně u země. Nejzávažnějším škůdcem brambor je mandelinka bramborová, jejíž larvy napadají listy. Na malé ploše je nejúčinnější ruční sběr larev. Postřik insekticidy je sice možný, na zahradě ale vždy dávejte přednost jiným metodám ochrany rostlin.
Pohled ekologa
Brambory se vzhledem ke svému specifickému pěstování nepěstují společně s dalšími plodinami. V jejich sousedství by se kvůli šíření chorob nikdy neměla pěstovat rajčata, špatně vedle nich prospívají také červená řepa, celer, hrách a okurky. Dobrými sousedy jsou naopak třeba pro zelí, fazole, kedlubny nebo špenát.
Výběr raných a poloraných odrůd pro domácí pěstování
‘Suzan’ – velmi raná, varný typ A–A/B
‘Kornelie’ – raná, varný typ B, BC
‘Sázava’ – velmi raná, varný typ A–A/B
‘Karin’ – raná salátová odrůda, varný typ BA, B, BC
‘Bohemia’ – raná až poloraná, varný typ BA
‘Nancy’ – poloraná, varný typ B/A
‘Vendula’ – raná až poloraná, varný typ B/A
‘Vlasta’ – poloraná, varný typ B
‘Terka’ – raná až poloraná, varný typ B
Dobré rady
Na zahrádce pěstujte jen rané a polorané odrůdy.
Bramborám se daří jen v lehčí prohřáté půdě.
Vždy vysazujte předklíčené hlízy.
Půdu k rostlinám je nutné přihrnovat včas.
Po sklizni je třeba mít připravenou následnou plodinu – sazenice nebo osivo.
