Chalupy
Osídlení horské stráně s nadmořskou výškou 850 metrů nedaleko Stach pravděpodobně proběhlo až v 16. století. Vzhledem k tomu, že Šumavu pokrýval hustý les a byly tu náročné klimatické podmínky, šlo o místo lidmi dlouho nedotčené.
Nevelká obec Chalupy leží vysoko na stráni a je odtud výhled na okolní kopce a údolí. Na zadní trakt čp. 101 je přilepen malý výměnek
Blízko královácké rychty
Stachy patřily k jedné z osmi lokalit, kde stála svobodná královácká rychta s mnoha výhodami udělenými českým králem. (Králováci byli šumavští osadníci převážně německé národnosti, kteří od 12. a 13. století střežili hranici, zemské stezky a zlaté doly, věnovali se také těžbě dřeva a pastevectví.) Král udělenými výhodami podporoval majitele těchto statků, poměrně osamělých v rozsáhlé krajině šumavských pohraničních hvozdů. Statky tu představovaly jakási správní centra. Zajímavostí je, že Králováci většinou mluvili německy, Stachy však byly českou enklávou.
Další kolonisté sem přišli až koncem zmiňovaného 16. století. Noví osadníci pocházeli především z Bavorska a Rakouska. V obci, o níž je řeč, žili Němci a asi jich nebylo mnoho, protože místo nemělo název. Můžeme tak usuzovat z nejstarších dochovaných písemností, které se k Chalupám vztahují. Písař používal jméno nejbližší pojmenované osady, tedy Kundratce. Například doklad z roku 1686 naznačuje, že se osadě nějaký čas říkalo podle jednoho z obyvatel Lorenci Winterovi – Lorenzenhof. Později, až v 18. století, se ujalo označení Deutschhäuser neboli Německé chalupy, přestože okolí již bylo převážně české. Časem byl přívlastek vypuštěn.
U domu čp. 100 lze obdivovat vyřezávanou pavláčku
Vesnice dnes
Půdorys vesnice Chalupy je nepravidelný, bez nějakého řádu, dvacítka stavení tvoří shluk kolem cesty na Studenec. Nejstarší domy pocházejí z přelomu 18. a 19. století. Jde o architekturu typickou pro zdejší kraj. Roubené světnice jsou zvenku někdy obloženy svisle kladenými prkny, jindy dekorativně vyřezávaným šindelem. Horní část roubených stěn přesahují zhlaví trámů.
Dveře u čp. 97 členěné na čtyři pole vyskládané z šikmo kladených prken
Pod chalupou čp. 101 se nalézá drobné stavení čp. 114, které dnes asi patří stejnému majiteli. Opět má šindelovou střechu a dřevěné okapové žlaby, které můžeme vidět i na čp. 101. V zadní části je podsíň, která slouží ke zpracování dřeva.
Chalupa čp. 97 je roubená, částečně s kožichem, částečně s prkenným obkladem. Štít má ještě původní vzhled
V bezprostřední blízkosti největší usedlosti v Chalupách stojí další zajímavé domy. Jde o čp. 100, které na sebe upozorňuje krásnou pavláčkou s vyřezávaným zábradlím, čp. 97 s roubenou světnicí částečně v kožichu a částečně se svislým prkenným obkladem a čp. 190. Jeho světnice je obložena bíle natřeným šindelem. Některé chalupy jsou trvale obývané, ale většinou sem jezdí chalupáři. Vzhledem k malebnosti vesnice i její návaznosti na krásnou šumavskou přírodu byly Chalupy v roce 1995 vyhlášeny památkovou zónou.
Z Chalup je možné si udělat krátkou zajížďku i do sousedního Německa, avšak neopomeňte si před cestou sjednat cestovní pojištění.