Foto: Shutterstock

Bylinky pro zdravé srdce

Hloh obecný a hloh jednosemenný

Obě tyto domácí dřeviny patří k velmi hojným druhům, setkáte se s nimi hlavně v teplejších oblastech. Nejčastěji rostou v otevřené krajině podél cest či na krajích porostů. Oba druhy (Crataegus monogyna, C. laevigata) mají léčivé účinky a řadí se k nejspolehlivějším bylinkám právě na potíže se srdcem. Jde o všeobecně dostupnou dřevinu, nemusíte ji pěstovat. Pokud ale hloh na zahradě máte, rozhodně ho využívejte – třeba pro posílení těla při v chřipkovém období. I v tomto případě platí, že vyšší obsah léčivých látek mají původní, nikoli šlechtěné okrasné odrůdy. Sbírají se listy a květy, zatímco zralé plody (tzv. hložinky) se využívají pro svůj obsah vitaminu C i pro výrobu povidel a čajů. Účinek hlohu není tak silný a rychlý jako u náprstníku, ale hodí se zejména pro dlouhodobé používání, čímž se myslí alespoň šest týdnů. Pravidelná konzumace hlohu totiž zlepšuje prokrvení věnčitých cév, což umožňuje lepší zásobování srdce kyslíkem. Důsledek? Lepší fungování srdce a snížení pocitů křečí v srdeční oblasti.

Tip pro vás: Srdeční kapky si vyrobíte vylouhováním mladých listů a květů. Až je nasekáte nadrobno, nasypte je natěsno do menší skleničky (od dětské výživy) a zalijte vodkou nebo žitnou. Postavte na slunné místo a nechte asi měsíc – každý den směs protřepejte. Poté slijte a rozdělte do menších lékovek. Užívá se 25 kapek třikrát denně.

Srdečník obecný

Už podle názvu této bylinky z čeledi hluchavkovitých (Leonurus cardiaca) hravě poznáme, k čemu se nejlépe hodí. Má nevětvené stonky s drobnými růžovými pyskatými kvítky v typických přeslenech. Srdečník prozradí i ostře pilovité listy, které mají výrazně prodlouženou bazální část a vypadají jako na dlouhé stopce. Kvete po celé léto, od června do konce září. Pokud ho nepotkáte v okolní přírodě, vypěstujte si ho zahradě ze semen. Potřebuje hlinitou výživnou půdu a po zakořenění (coby odolná trvalka) vydrží i silné mrazy. Využívá se kvetoucí nať – stříhá se asi čtvrt metru nad zemí. Po sklizni v první polovině prázdnin ještě zpravidla srdečník znovu obrazí. Účinky má především sedativní, vede tedy k celkovému zklidnění. Dá se použít při některých srdečních dysfunkcích: od arytmie, přes vysoký tlak až po anginu pectoris. Je velmi vhodný i při druhotných potížích se srdcem způsobených úzkostí, nervozitou a nespavostí. Za jeho účinky vděčíme směsi flavonoidů, saponinů, glykosidů a dalších látek.

Tip pro vás: Dvě lžičky sušené natě se přelijí čtvrt litrem horké vody a po deseti minutách se slije. Nechá se zchladnout a pije se před spaním. Lze připravit i macerát, kdy se bylina přelije sklenkou studené vody a doba louhování je 12 hodin. Pozor na příbuzný srdečník sibiřský – ten má mírné halucinogenní účinky a pro tento účel uklidnění se proto vůbec nehodí.

Foto: Shutterstock

Mučenka pletní

Tip pro vás: Mučenku možná znáte jako okrasnou popínavou rostlinu. Ale pozor, jde o jiný druh – modře kvetoucí, a navíc jedovatou mučenku modrou (Passiflora caerulea). Léčivá mučenka pletní se dá pěstovat i u nás, venku, a navíc má sladké jedlé plody. Jde o liánu, jejíž výhony dosahují délky několika metrů a každoročně obráží ze silného kůlového kořenu. Potřebuje oporu a zimní ochranu (je odolná asi do –15 až – 20 °C). Její nároky se blíží třeba aktinídii (kiwi). Prozradí ji bílé květy s fialovým nádechem, zralé plody mívá sytě žluté. Nesnáší silné polední slunce, dobře poroste v bohaté, vlhké a mírně kyselé půdě.

Foto: Shutterstock

Zdroje: healthline.com, wikipedia.org