Foto: Shutterstock

Astry – zářivé hvězdy zahrady

Astra čínská

Callistephus chinensis, syn. Aster chinensis

Jako letnička potřebuje světlé a vzdušné místo. Ve studených a těžkých půdách neprospívá, trpí zde plísní listů. Optimální je pro ni propustná humózní půda. Roste jako keříčkovitá, jediná rostlina má deset i více květů, které velmi dlouho vydrží ve váze. Letní astry mohou být plnokvěté, jehlicovité, trubkovité či pomponkovité. Barva květů je smetanové, žlutá, bílá, v odstínech růžové i fialové, oblíbené jsou i barevné směsi odrůd (´Unicum´, ´Princess´). Českou specialitou jsou zakrslé husté odrůdy dorůstající kolem čtvrt metru (´Průhonický trpaslík´), vyšší odrůdy určené k řezu přesáhnou i třičtvrtě metru.

Tip pro pěstování: Jedinou její nevýhodou je nutnost předpěstování, je třeba ji vysévat v únoru až březnu, pak nás potěší už od června. Když se vysévá přímo na záhon, kvete výrazně později, až ve druhé polovině léta.

Foto: Shutterstock

Hvězdnice alpská

Aster alpinus

Poznáte ji podle výrazného žlutooranžového středu a ledově modrého úboru. Tyto astry nejsou zpravidla nikdy plnokvěté, ale narazíte i na kultivary jemně růžové či bílé. Pěstují se jako vytrvalé skalničky, a to na vápencových skalkách. Pokud ji pěstujete v lehké, propustné půdě, je nenáročná a rozrůstá se tmavě zelenými kopisťovitými listy do pěkných hustých porostů. Je vysoká kolem dvaceti centimetrů, dlouho vydrží i ve váze. Kvete v teplé části jara, nejčastěji v květnu a počátkem června. Na rozdíl od ostatních druhů má květy vždy po jednom, stonky nejsou nikdy větvené.

Tip pro pěstování: Je třeba dbát na dobré odvodnění, na podmáčeném místě rostliny uhnívají. Drobný štěrk a vyspádování jim zajistí potřebné sucho kolem kořenového krčku.

Foto: Shutterstock

Hvězdnice chlumní, hvězdnice křovitá

Aster amellus, Aster dumosus

Oba vytrvalé druhy jsou velmi podobné, vždy jsou nižší, často s krátkými výběžky. Hvězdnice chlumní (A. amellus) pocházející z jihu Evropy a Balkánu má nejčastěji drobnější květy v různých odstínech fialové či lila (´ Dr. Otto Petchek´). Dorůstá je sotva do půl metru, kvete dříve, od srpna do září. Nejlépe bude prospívat na suchých propustných půdách na slunci. Velmi podobná hvězdnice křovitá (A. dumosus) pochází ale z Ameriky, je také nižší, ale najdete u ní i odstíny výrazně růžové (´Kassel´, ´Starlight´) a bílé, často se z ní vysazují obruby nebo popředí trvalkových záhonů. Trsy jsou vzpřímené a pevné, nerozklesávají se.

Tip pro pěstování: Oba druhy se výborně hodí i pro volné plochy divoce rostoucích trvalek. Nezaplevelují zahradu, neboť se množí převážně vegetativně, stonkovými řízky nebo dělením na jaře.

Foto: Shutterstock

Hvězdnice novobelgická a novoanglická

Aster novi-belgii, Aster novae-angliae

Oba druhy pocházejí ze Severní Ameriky a jsou si velmi podobné, dorůstají běžně přes metr a tvoří mohutné, keřům podobné trsy. Novoanglické kultivary poznáte podle drsně chlupatých listů, novobelgické mají listy hladké. Další zajímavostí jsou květy, které se na noc u novoanglických zavírají. Nejžádanější jsou odrůdy s lososovým a červeným vybarvením, které u předchozích druhů aster chlumních nebo křovištních zcela chybí (´Alma Potschke´, ´Rubinschatz´, ´Crimson Brokade´). Kvetou až do října, jsou významnou medonosnou rostlinou, nabízející potravu hmyzu až do konce sezony.

Tip pro pěstování: Potřebují slunné místo s hlubokou, výživnou půdou, s mírně vlhkou, ale nepřemokřenou. Množí se dělením na jaře, tvoří krátké výběžky, jež se dobře ujímají.

Foto: Shutterstock