Foto: Shutterstock
6 tipů, jak zavařovat: Jednoduše, zdravě a šetrně!
Zpracujte i cukety a dýně
Kromě tradičně zavařovaných druhů ovoce a zeleniny lze skvěle zpracovat i druhy pěstované obvykle pro přímou spotřebu. Patří mezi ně například cukety, patisony a další jedlé druhy tykví a dýní. Ve sladkokyselém nálevu mají výbornou chuť. Pro zavařování se hodí spíše mladší a pevnější plody. Je vhodné je nakrájet na plátky nebo menší kostky.
Pro cukety a dýně můžete využít i svůj oblíbený nálev na zavařované okurky. Doporučujeme ale mírně snížit množství octa, protože tato zelenina má jemnější chuť. Do nálevu můžete přidat i tradiční bobkový list, kopr nebo česnek, případně i trochu orientálního koření jako je zázvor, skořice či muškátový oříšek, se kterým tykve dobře ladí. Než sklenice s naloženými cuketami či dýněmi otevřete, dejte jim více času než okurkám, protože mají pevnější strukturu a trvá déle, než do ní chutě proniknou.
Využít je můžete i pro přípravu sladkokyselého zeleninového čatní. Cukety nebo dýně nakrájejte na kostičky, přidejte nasekanou cibuli, případně i jablko, a cukr a ocet podle chuti. Okořenit ho můžete zázvorem, hřebíčkem, chilli papričkou, skořicí apod. Všechny ingredience vložte do hrnce, přiveďte k varu a poté snižte teplotu. Pomalu vařte za občasného míchání, dokud směs nezhoustne, což trvá přibližně 45–60 minut. Horké čatní naplňte do sterilizovaných sklenic, dobře uzavřete a nechte zchladnout.
Foto: Shutterstock
Využijte divoké ovoce
Divoké ovoce, jako jsou šípky, bezinky či moruše nabízí nejen skvělou chuť, ale i cenné živiny.
Šípky: Před zavařováním je důležité šípky důkladně očistit a zbavit tvrdých semínek. Pro přípravu džemu je ideální je nejprve povařit a poté rozmixovat. Na 1 kg šípků použijte 500 g cukru a 250 ml vody. Přidejte citronovou šťávu a vařte, dokud se směs nezredukuje a nezhoustne, což může trvat přibližně 40–60 minut.
Bezinky: Před zavařováním je zbavte stopek, protože mohou obsahovat třísloviny. Bezinky lze použít pouze tepelně upravené, nejlépe k přípravě sirupu nebo rosolu. Na sirup smíchejte 1 kg bezinek, 1 litr vody a 1 kg cukru. Povařte směs, přeceďte přes jemné síto a nechte vychladnout. Sirup můžete sterilizovat v lahvích nebo sklenicích. Z propasírované šťávy můžete vyrobit i výborný rosol – stačí do cukru přidat želírovací přípravek.
Moruše: Moruše jsou sladké a šťavnaté, ideální na džem. Na přípravu použijte 1 kg moruší a 500 g cukru. Směs vařte za stálého míchání, dokud nedosáhne požadované hustoty, přibližně 30–40 minut. Můžete přidat trochu citronové šťávy pro lepší konzervaci.
Dalšími druhy planého ovoce, které můžete využít k výrobě lahodných džemů a sirupů jsou například jeřabiny, plody hlohu, trnky, brusinky či rakytník.
Foto: Shutterstock
Přidejte voňavé koření
Pro obohacení chuti džemů, marmelád, rosolů, sirupů, čatní a sladkokyselých nálevů můžete použít různé druhy koření pro zajímavé aroma i chuť.
Skořice: Ideální pro dýně, jablka a hrušky. Její teplá a sladká chuť skvěle ladí s ovocem v kompotech, džemech a marmeládách.
Hřebíček: Vynikající do čatní a sladkokyselých nálevů. Přidává intenzivní, kořeněnou chuť, která se hodí k dýním, jablkům a hruškám.
Zázvor: Skvělý pro čatní a sirupy. Jeho pikantní a lehce citrusová chuť se hodí k ovoci jako jsou hrušky, jablka a švestky.
Muškátový oříšek: Dodává nálevům a džemům jemnou, kořeněnou chuť. Je vhodný k dýním, hruškám a jablkům.
Kardamom: Má exotické a lehce citrusové aroma. Vyzkoušejte ho do džemů a sirupů z citrusů nebo k jablkům a hruškám.
Foto: Shutterstock
Vsaďte na staré postupy
Naše prababičky úspěšně používaly přírodní konzervační prostředky jako například listy křenu a vinné révy. Využít je můžete třeba při zavařování okurek, cuket nebo fazolí. Tyto listy nejen dodávají zelenině příjemně pikantní chuť, ale také ji pomáhají udržet křupavou a čerstvou.
Listy křenu: Křenové listy obsahují přírodní látky, které pomáhají uchovat křupavost zeleniny. Stačí přidat 1–2 listy křenu na dno každé sklenice před přidáním zeleniny a nálevu. Křenové listy můžete použít i v kombinaci s dalšími kořením pro lepší chuť.
Listy vinné révy: Listy vinné révy mají podobné účinky jako listy křenu a dodávají zavařeným pokrmům jemně ovocnou chuť. Vložte 1–2 listy do každé sklenice. Kromě zachování křupavosti pomáhají také v konzervaci.
Listy rybízu: Obsahují přírodní látky, které pomáhají udržet zeleninu křupavou. Mají jemně aromatickou ovocnou chuť, která se dobře hodí k okurkám a dalším nakládaným zeleninám.
Foto: Shutterstock
Stará dobrá sůl
Sůl je jedním z nejstarších a nejúčinnějších konzervantů. Její schopnost inhibovat růst bakterií a plísní ji činí ideální pro dlouhodobé uchovávání potravin.
Okurky rychlokvašky: Příprava solení okurek je jednoduchá a efektivní. Použijte hrubou sůl a vodu v odpovídajícím poměru (obvykle 40 g soli na 1 litr vody). Směs svařte a nechte vychladnout. Okurky propíchejte vidličkou a naskládejte je do větší skleněné nebo kameninové nádoby spolu s křenem, česnekem, bobkovým listem, kuličkami pepře a nového koření, hořčičným semínkem, vinnými nebo křenovými listy a okvětím kopru. Zalijte je vlažným nálevem, zatižte, aby neplavaly na povrchu a nechte je 3–4 dny fermentovat.
Zeleninová směs: Do soli můžete naložit i úrodu mrkve, petržele a celeru. Nastrouhejte je nahrubo, smíchejte se solí v poměru asi 200 g soli na 1 kg zeleniny, promíchejte a napěchujte do sklenic. Takto připravenou zeleninu využijete do polévek, omáček nebo pod maso.
Foto: Shutterstock
Jde to i bez speciálního hrnce
Nemáte zavařovací hrnec? Nenechte se odradit, jde to i bez něj. Existuje několik alternativních metod, které vám umožní úspěšně zavařovat ovoce i zeleninu.
V obyčejném hrnci: Použijte jakýkoli velký hrnec nebo kastrol. Na dno hrnce položte hadr nebo složenou utěrku, aby sklenice během vaření neposkakovaly a nezvyšovalo se riziko prasknutí. Sklenice naplňte, pevně uzavřete a naskládejte je do hrnce. Poté je zalijte vodou tak, aby dosáhla přibližně do poloviny výšky sklenic.
Pro správné zavaření je doporučovaná teplota 85 °C. Můžete ji změřit kuchyňským teploměrem nebo odhadnout – dobrým indikátorem je, když se voda začíná lehce vlnit. Udržujte tuto teplotu po celou dobu zavařování, obvykle cca 20 minut. Pak sklenice z hrnce vyjměte a nechte vychladnout.
V troubě: Tato metoda je podobná té předchozí, ale má výhodu, že můžete přesně nastavit teplotu. Použijte hluboký plech nebo pekáček a na dno dejte utěrku nebo hadr. Sklenice naplňte, pevně uzavřete a postavte na plech. Zalijte vodou, jak to půjde. Troubu předehřejte na 150 °C (u horkovzdušné trouby předehřívání není nutné) a sklenice vložte až po dosažení této teploty. Jakmile se voda v pekáčku začne vlnit, nechte sklenice v troubě 30 minut. Pro jistotu můžete sklenice nechat vychladnout v pekáčku s pootevřenými dvířky trouby.
V myčce na nádobí: Tato metoda je velice jednoduchá, ale z hlediska spotřeby vody není nejúspornější. Naplňte sklenice, pevně je uzavřete a postavte do myčky tak, aby stály rovně a nehrozilo vytečení tekutiny. Spusťte myčku na nejteplejší program bez použití mycího prostředku. Pokud zavařujete večer, můžete využít noční sazbu za elektřinu a ušetřit na nákladech. Sklenice můžete nechat v myčce chladnout až do rána.
