Narcisy, nezdolní optimisté

Spolu s tulipány tvoří narcisy téměř nerozlučné jarní duo. Jejich pěstování se ale odlišuje. jak se o ně správně starat, aby vám každoročně zdobily zahradu?

Milovníkům zářivých barev nabízejí narcisy spoustu variací. Klasicky působí jednobarevné květy, ať už zářivě žluté, vanilkové či téměř oranžové. Moderní a dnes už i častější jsou ale různobarevné květy, které mají jinak zbarvené okvětní lístky a pakorunku. Narcisy ovšem vybírejte nejen podle květu, ale i termínu kvetení, abyste si je na jaře užili co nejdéle.

Narcis bílý (Narcissus poeticus)

Nenáročné pěstování

Narcisy se vysazují dříve než tulipány – jejich cibulky by měly být v půdě už v první polovině září a jsou vhodné i do přírodnější zahrady s loukou místo trávníku nebo cibulovinami v trávě. Nepotřebují totiž pravidelné přesazování jako tulipány, na jednom místě je můžete nechat růst klidně několik let a mohou zde i zplanět. Například v Anglii najdete zplanělé narcisy na rozsáhlých plochách, takže můžete mít pocit, že tam jsou doma podobně jako bledule v našich lužních lesích.

Po odkvetení je nejlepší zvadlé květy celé odřezat. Pokud to neuděláte, rostlina bude živiny směrovat do vyvíjejících se semen, což samozřejmě jde na úkor cibulí a v nich se vytvářejících květních základů pro další rok. S listy je to ale naopak. Protože to jsou místa fotosyntézy a tvorby zásobních látek, jsou nezbytné pro růst cibule a vývoj květních základů. Nejlepší je listy proto nechat zežloutnout, zvadnout a uschnout v přirozeném prostředí. Pokud chcete, aby cibule narostly do dostatečné velikosti, zalévejte je i po odkvetení. Přestat byste měli při nástupu horkých dnů začátkem léta, kdy se jejich růst zastavuje.

Maličký Narcissus bulbocodium

Intenzivní vůně

Narcisy málokdy výrazně voní, najdete mezi nimi ale i výjimky. Přivoňte si například k narcisu bílému (Narcissus poeticus) pocházejícímu z Francie, o kterém se ve starých herbářích psalo již v roce 1899. Tento bíle kvetoucí druh na vysokém stvolu má malou, plochou, červeně vroubenou pakorunku a rozkvétá nejpozději ze všech narcisů, až na přelomu dubna a května. Hodí se do trvalkových záhonů a právě do něj se měl údajně proměnit mladík z antické báje, který se zamiloval sám do sebe.

Na skalky

Mezi narcisy jsou i docela maličké druhy, například Narcissus bulbocodium, N. jonquilla a N. cyclamineus, které je možné pěstovat na skalkách. Pocházejí z polopouštních podmínek, proto je třeba je pěstovat na teplých a dobře odvodněných místech, aby je zejména v zimě neohrožovala vlhkost. Pěstování těchto původních druhů je trochu náročnější než běžných zahradních forem. Na trhu ale najdete i nově vyšlechtěné odrůdy, které se svými nároky více blíží klasickým zahradním druhům.