Foto: Shutterstock

7 největších prohřešků při péči o pokojovky

Nesprávná zálivka

Existují velké rozdíly mezi pokojovkami, pokud jde o množství požadované vody. Druhy pocházející ze suchých oblastí, jako jsou kaktusy nebo sukulenty, si vystačí s málem. Téměř ji neodpařují, naopak vodu ukládají do rezervy. Rostliny pocházející z tropů naopak potřebují více vláhy, a to jak při zalévání, tak rosení, které zvyšuje vlhkost vzduchu i příjem vody listy. Mezi těmito dvěma extrémy existuje mnoho stupňů. Víte ale, že v bytech květiny málokdy uschnou? Více je ohrožuje přelití, které vede k podmáčení a hnilobě kořenů. Proto v květináči vždy vytvořte drenážní vrstvu a dostatečně velký odtokový otvor v květináči. Před zaléváním vždy prstem zkontrolujte, zda je uvnitř bal suchý. U velkých, starých a krásných pokojovek můžete využít i vlhkoměr.

Špatný substrát

Každá rostlina má jiné nároky na substrát, ve kterém roste. Dokonce i druhy ze zdánlivě stejné skupiny, například bylinky do kuchyně, vyžadují jinou půdu. Zatímco tymián či rozmarýn upřednostňují písčitý substrát chudý na živiny, bazalka či majoránka naopak vyžadují těžkou zahradní zeminu bohatou na živiny. Orchidejím stačí pár kokosových vláken a dracény nebo kamélie pěstujte v kyselém kyprém substrátu. Pokud tato pravidla nebudete dodržovat, dříve nebo později to na květinách poznáte, nebudou vypadat pěkně kvůli nedostatku živin, přidat se mohou hniloba kořenů či jiné choroby.

Foto: Shutterstock

Nevhodné umístění

Špatné umístění rostlin v bytě patří k nejčastějším chybám při jejich pěstování. V literatuře i na popiskách v obchodech najdete základní rozdělení nároků rostlin na slunce, polostín a stín. To je třeba respektovat. Nejlépe se jim daří tam, kde mají dostatek rozptýleného světla a slunce na ně nesvítí přímo.

Dalšími kritérii pro výběr správného místa jsou teplota a případný průvan. V zimních měsících, kdy je topení zapnuté, stoupající ohřátý vzduch škodí rostlinám na parapetu. Teplota přímo nad radiátorem je pro ně až příliš vysoká a z listů se odpařuje hodně vody. Rostlina si proto pomůže sama tím, že je shodí. Tím vám dává signál, že ji máte okamžitě přenést jinam. Teplo navíc svědčí i sviluškám, které mohou pokojovky napadnout.

Zatímco v létě rostlinám průvan moc nevadí, protože rozdíl v teplotách je pouze pár stupňů, v zimě pozor na pokojovky u oken nebo dveří, které se často otevírají. Květiny citlivější na chlad, jako je oblíbený fíkovník drobnolistý zvaný benjamínek nebo vánoční hvězda, často po delším větrání v průvanu shazují listy. Zkontrolujte také, zda se listy přímo nedotýkají studeného skla – mohou tak nastydnout, zhnědnout a poté odpadnout. Platí to zvlášť pro teplomilné druhy, jako jsou monstera nebo diefenbachie.

Nepřiměřené hnojení

Čím více, tím lépe… Těžko říct, proč se tohoto pravidla pěstitelé při hnojení květin stále drží, když je zcela chybné. Vždy věnujte pozornost údajům na obalu hnojiva a pečlivě dodržujte doporučenou dávku a zejména ředění. Nedostatek živin se projeví zpomaleným růstem, žlutými listy a slabými výhonky. Jejich nadměrné množství způsobuje, že nemůže správně přijímat další živiny a vodu, což poznáte na hnědých a spálených okrajích listů. Při přehnojení dusíkem jsou navíc velké, měkké, namodralé a snadno je napadají choroby.

Foto: Shutterstock

Napadení škůdci

Dříve nebo později choroby a škůdci napadnou každou květinu. Často si škůdce přinesete s hrnkovými rostlinami z obchodu nebo po létu ze zahrady. Nejčastěji jde o mšice, třásněnky, svilušky nebo červce a štítenky. Mnozí z těchto škůdců nejsou v malém počtu pro pokojovky problémem, pokud se přemnoží, tak ano. Pak dokonce mohou rostliny zcela zahubit. Při ošetřování a zalévání je proto pozorně prohlížejte, zda nenajdete známky napadení, jako jsou vpichy, kupky výtrusů, vajíčka nebo samozřejmě dospělí škůdci. Pokud to zjistíte, včas a správně zasáhněte.

Chybné přesazování

Všeobecně platí, že čím je rostlina starší, tím méně potřebuje přesazovat. Mladé rostliny, které rychle rostou, vyžadují i větší nádoby. Některé druhy se samy vytlačí z květináče, nebo jej dokonce roztrhnou. Známkou toho, že by se měly přesadit, jsou kořeny vyčnívající z odtokového otvoru. Nejlepší doba je časné jaro, kdy s přibývajícím sluncem rostliny rychleji rostou a čerstvý substrát je v tom podporuje. Jakmile pokojovky dosáhnou své maximální velikosti, již se nemusí tak často přesazovat. Doporučuje se po třech až čtyřech letech. Nechybí jim ani tak místo pro kořeny jako živiny a vzduch v substrátu.

Foto: Shutterstock

Pozdě ukončené letnění

Letní pobyt na terase, balkonu či zahradě pokojovkám jednoznačně prospívá. Pokud se ale na podzim s jejich přesunem domů příliš opozdíte, můžete jim ublížit. Poslední termín je přelom září a října, při teplém počasí maximálně jeho polovina. I lehké mrazíky poškodí listy a dužnaté výhonky, třebaže kořeny jsou většinou v bezpečí. O mladé nebo choulostivé rostliny pak můžete opravdu přijít. Platí to ale i naopak – také příliš slunce a tepla škodí. Když je na jaře přesouváte ven, pak ideálně do stínu. Zvláště v případě, kdy zatím byly jen uvnitř nebo jde o nové sazenice. Na silné světlo si musí nejprve zvyknout, jinak dojde téměř jistě k popálení sluncem.