Foto: Shutterstock
Dřeviny s barevnými plody, které rozzáří zahradu
Přísavník trojlaločný
(Parthenocissus tricuspidata)
(Parthenocissus tricuspidata) Tmavě modré bobule přísavníku pevně drží na korálově červených větvičkách. Právě kontrast mezi těmito dvěma barvami dělá z rostliny atraktivní podzimní dřevinu. Pěstuje se i další druh, přísavník pětilistý, zvaný psí víno.
Tipy pro pěstování: Rychle roste, nepotřebuje oporu. Listy se překrývají, a proto se používá k zakrytí zdí.
Brslen evropský
(Euonymus europaeus)
Plodům brslenu se lidově říká biskupské čepičky, zaujmou nápadnou barevnou kombinací růžových tobolek a oranžových peckovic obsahujících semena. Nejlépe vyniknou po opadání listí. Třebaže se bobulemi živí ptáci, jsou pro lidi jedovaté.
Tipy pro pěstování: Nenáročné dřevině se daří ve vápenitých půdách na slunci.
Foto: Shutterstock
Dřín japonský
(Cornus kousa)
Tvoří neobvyklé oranžové až růžové plody, připomínající jahodu na dlouhé stopce. Jsou jedlé a někde se z nich vyrábí i víno. Brzy zjara se objevují nápadné bílé či růžové listeny lemující nenápadné květy. Známější než japonský je dřín obecný, pěstovaný jako ovoce.Tipy pro pěstování: Potřebuje výživnou humózní půdu s přídavkem rašeliny a nízkým obsahem vápníku.
Foto: Shutterstock
Zimolez ovíjivý
(Lonicera periclymenum)
Červené, fialové nebo tmavě modré plody jsou u okrasných druhů zimolezu vždy jedovaté. Výjimkou je ale zimolez kamčatský, známější pod jménem kamčatská borůvka. Ten patří mezi výborné rané ovoce.
Tipy pro pěstování: Zimolezy rostou jako popínavé liány a hodně kvetou. Na pěstování jsou nenáročné, jen se jim nedaří v hlubokém stínu či na silně zásadité půdě.
Foto: Shutterstock
Hlohyně šarlatová
(Pyracantha coccinea)
Svítivě oranžové, ale i žluté drobné malvice hlohyně vyrůstají v početných skupinách, dlouho na rostlině vydrží. Ptáci je konzumují až po přemrznutí.
Tipy pro pěstování: Pevné a odolné rozložité keře jsou částečně trnité, na podmínky zcela nenáročné. Vysazují se z nich volně rostoucí živé ploty.
Foto: Shutterstock
Mahonie cesmínolistá
(Mahonia aquifolium)
Ojíněné modravé bobule jsou asi centimetrové, oválné, rostou ve skupinkách. V malém množství jedovaté nejsou, dokonce se využívají jako léčivo v homeopatii. S lesklými listy a žlutými květy se setkáte také ve vazbách a věncích.
Tipy pro pěstování: Tato mahonie je velmi odolná a poměrně nenáročná. Vyhovují jí polostinná až stinná místa, půda mírně suchá až vlhká. Je odolná vůči nízkým teplotám, při velmi silných mrazech sice opadá listí, ovšem na jaře zase obrazí. Může být součástí živých plotů.
Foto: Shutterstock
Krásnoplodka Bodinierova
(Callicarpa bodinieri)
Fialové až růžové peckovice velké kolem čtyř milimetrů tvoří skupiny, které těsně přisedají k větvím. Keř se pěstuje právě kvůli neobvyklé barvě plodů, které vyniknou hlavně po opadání listů.
Tipy pro pěstování: Krásnoplodka má ráda slunná místa a na živiny bohatou půdu, jinak málo kvete.
Foto: Shutterstock
