foto Shutterstock

5 způsobů, jak rychle zpracovat úrodu

1 Rychlé mražení

Nízké teploty dokážou v ovoci uchovat chuť, vůni, barvu i veškeré pro tělo důležité látky, a to poměrně velmi rychle. Pravda, konzistence po rozmražení, zvláště u větších plodů, utrpí, ale to třeba při přípravě smoothies nevadí. Také mražená rajčata se hodí už jen na přípravu omáčky či polévky, ovšem bude výtečná.

Naopak mladé fazolky a karotka, hrášek, paprika či kousky brokolice si mohou uchovat i tvar, což při vaření oceníte. Tuto křehkou zeleninu se před zamražením vyplatí blanšírovat, tedy na dvě minuty ponořit do vroucí vody a poté ihned schladit v ledové. Vede to k zastavení enzymatických procesů a plody díky tomu zůstanou šťavnaté, křupavé a zachovají si barvu.
Zamrazit můžete veškeré ovoce, stačí vypeckovat plody, u kterých je to třeba. Uložte je v sáčcích v množství, které pak spotřebujete najednou, místo šetří také rozmixované ovoce v krabičkách – můžete ho použít i jako ovocnou dřeň. Pokud do takového základu přidáte jogurt, tvaroh, trochu cukru nebo medu, vznikne dobrý, a přitom zdravý domácí nanuk. Můžete ho nalít i do speciálních formiček nebo improvizovat. Když ovoce vyskládáte na tác, zamrazíte, a teprve poté uložíte do sáčku, jednotlivé plody se neslepí. Pak můžete borůvky nasypat na jogurt nebo do pudinku a po rozmrznutí budou jako čerstvé. Nebo vhodit jahodu do šampaňského, ostružiny obalit těstem a uvařit výborné ovocné knedlíky, půlky švestek vyskládat na koláč…

Při výběru mrazničky dobře zvažte, kolik prostoru využijete, a pokud můžete, investujte do kvalitnějšího výrobku s malou spotřebou. Na velkou úrodu se vyplatí mrazák pultový.

2 Oblíbené zavařování

Ani v době výkonných mrazniček a sušiček si mnozí neodpustí potěšení ze sladké a vonící zavařeniny. Díky želírovacím cukrům je příprava té pravé husté marmelády snadná. Vyrobit můžete i krásně vypadající želé z ovocných šťáv. Vyzkoušejte takto zpracovat i dřínky, aronie, rakytník a další méně běžné plody. Do kompotů a marmelád přidejte koření, jako je skořice, zázvor, anýz či kardamom, výtečný je i med, pro dospělé troška alkoholu. Ať už je náplň jakákoli, zda je marmeláda hotová a bude tuhnout, poznáte, když lžičku nalijete na talířek. Kromě sladkých pokrmů můžete podle stejného postupu připravit i kečup a nejrůznější pikantní čatní z ovoce i dýní.

foto Shutterstock

Sklízíte-li velkou úrodu, oceníte zavařovací hrnec, který pohlídá teplotu i čas za vás. Využít se dá i domácí pekárna na chleba, jestliže má program pro zahřívání a míchání zavařeniny. Ještě horkou marmeládu poté nalijte do vyvařených sklenic, okamžitě je uzavřete, postavte na chvíli dnem vzhůru a máte hotovo. Stání u plotny se vyhnete i s marmeládou pečenou v troubě, osvědčený je tento postup u povidel – švestky upečte s cukrem a jednoduše rozmixujte.

3 Staronové sušení

Sušení ovoce i zeleniny je jedním z nejstarších způsobů, jak je uchovat na zimu. Kdysi k tomu sloužily obecní sušárny, doma kamna, síta rozložená na sluníčku… Dnes nabízejí komfortní, rychlé a spolehlivé zpracování elektrické sušičky. I když za horkého léta lze slunce stále využívat, neboť existují i přístroje solární. Ostatně, i tu elektrickou se doporučuje postavit na teplejší místo, pak nebude na ohřev spotřebovávat tolik energie.

foto Shutterstock

Přístroje se od sebe liší kapacitou a počtem jednotlivých plat, výkonem, komfortností obsluhy. Rovnoměrné sušení na celém prostoru je zaručené u sušiček horizontálních, do kterých se síta zasouvají jako pekáče do trouby a nemusíte je prohazovat.

foto Shutterstock

4 Tradiční lisování

Domácímu jablečnému moštu se džusy z krabice nikdy nevyrovnají. Podle toho, jaké odrůdy namícháte, ovlivníte výslednou chuť. Bývá velmi sladká, což se dá změnit přidáním několika kyselých plodů. A vytvořit lze i mošt z hrušek, slív a dalšího ovoce. Malé rodinné moštárny stále přibývají, proto v okolí obvykle najdete provozovnu, která vám ovoce vylisuje. Některé nabízejí i pasterizaci – tu oceníte, pokud nemůžete mošt zamrazit.

foto Shutterstock

Lisovat se však dá i doma na zahradě. Pokud moštujete hodně a rádi, investice do vybavení se vám časem vrátí. Lisy lze pořídit v různých velikostech, měly by být vyrobeny z tvrdého dřeva nebo nerezu. Můžete si koupit lis hydraulický, ale i s ručním se pracuje snadno.
Problematičtější fází může být drcení, která mu předchází. Provoz mechanické drtičky stojí hodně síly a času, velmi komfortní jsou naopak ty elektrické, kvalitní stroje pro domácí použití vyrábějí i tuzemské firmy. Nadrcenou směs plnou šťávy jednoduše přesunete do lisu a pak už jen utahujete šroub a stáčíte mošt. Zbylé slupky a dužnina poslouží jako potrava pro dobytek, nebo se hodí na kompost.

5 Zdravé kvašení

Mléčné kvašení je další tradiční způsob uchování úrody, který oceníte i v době moderní. Nejenže zeleninu uchová se všemi vitamíny, ale ještě pár prospěšných látek přidá. Laktobacily a enzymy, které se při kvašení aktivují, prospívají trávicímu traktu a usnadňují trávení.
Klasikou je kysané zelí, ovšem i okurky, řepu, mrkev, vodnici, květák a další zeleninu ochotně zpracují bakterie mléčného kvašení. Stačí ji pokrájet, řádně prosolit, promnout a počkat, až pustí šťávu. Přidat můžete i zelené bylinky, cibuli, česnek, křen, chilii… Poté směs upěchujte do sklenic nebo kameninových zeláčů či kvašáků a zatižte speciální poklicí. Musí být ponořená ve vlastní šťávě a pár dní v teple pracovat za přístupu vzduchu. Při vyšší teplotě bude zelenina kvasit dva až tři dny, při nižší přibližně týden. Až se vybublá, můžete ji uzavřít a uložit do chladu, kde vydrží i několik měsíců, pokud bude stále ponořená.

foto Shutterstock

Stejně se připravují i legendární kvašáky – zdravější, a přitom výtečná alternativa sterilovaných okurek. Plody nemusíte krájet, velké se doporučuje rozpůlit, a celé propíchnout vidličkou. Zalijte je převařenou osolenou vodou – na jeden litr přijde padesát gramů soli –, dochuťte pepřem, novým kořením, česnekem, koprem, saturejkou či dalšími bylinkami podle své chuti. První týden je nechte kvasit při teplotě 20–22 °C, další dva týdny může být teplota nižší. Po dokvašení je uchovávejte v chladu.