Starý Týn

Krajina kolem Starého Týna je kopcovitá s četnými lesy, jen minimálně poznamenaná průmyslem. Je v ní řada cyklostezek a rybníků, z nichž největší se jmenuje Chmelař. Jeho název napovídá, že tato oblast je chmelařská. A právě půda obce Starý Týn je pro pěstování chmele údajně nejlepší z celé Úštěcké kotliny.

Západní část návsi s domem čp. 21, pomníčkem obětem 1. světové války a vzrostlými stromy

Tisíciletá historie

Starý Týn je prastarého původu. Zmínka o něm se nachází už v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057, kterou podepsal kníže Spytihněv II. Podle této listiny odváděli rolníci Starého Týna předepsané dávky potravin a poskytovali i jiné služby kněžím do Litoměřic. Tato povinnost Starého Týna vůči litoměřickým kanovníkům trvala staletí. Nejspíš i vlastní církevní dvůr ve Starém Týně existoval jen do třicetileté války. Potom byla jeho pole rozdělena mezi poddané rolníky. Ještě v roce 1848 však odváděli Starotýnští proboštovi litoměřické kapituly každoroční dávky. Někdejší význam obce je znát na členění a půdorysu zástavby, která připomíná malé městečko s několika úzkými uličkami.

Chalupa čp. 10 s roubeným jádrem byla původně obydlím vesnického bezzemka

Základem historického jádra obce je návesní prostor středověkého původu, na který navazovala pravidelně vyměřená traťová plužina. Bohužel i zde, podobně jako v dalších vesnicích severních Čech, došlo vysídlením německého obyvatelstva následující kolektivizací zemědělství k poškození historicky cenných objektů. Dnes jsou tedy některé zajímavé budovy ve špatném stavu nebo značně necitlivě stavebně upraveny. Přesto Starý Týn stále představuje vesnické sídlo mimořádných urbanistických kvalit i architektonických hodnot.

Pomník byl postaven v neobvyklém stylu dórského chrámku

Domy na okrajích obce

Přijíždíte-li do Starého Týna od Úštěku, patrně nepřehlédnete hned na kraji vesnice krásnou chalupu čp. 10 s roubeným jádrem a hrázděnou komorou. Je na ní umístěna cedule upozorňující, že se jedná o památku chráněnou státem, bývalé obydlí vesnického bezzemka se zachovalou ukázkou lidového stavitelství ze začátku 19. století. Chalupa má zděné přízemí, hrázděné patro ležící na soustavě podpěrných trámových sloupů zvaných podstávka a nesouosé uložení sedlové střechy.

Jednoduché klasicistní průčelí zděného domu čp. 5

Cestou k návsi se nachází další hodnotný dřevěný dům, čp. 15. Mohutné stavení má roubené přízemí i patro. Ukázkou tesařského umění jsou původní vyřezávané detaily podstávky a zejména vynalézavě skládaná lomenice se slepou balustrádou.

Mimo náves stojí i zajímavý dům čp. 20 se srubovou konstrukcí a štítem skládaným do tříetážové lomenice a ještě o pár ulic dál čp. 41, malá chalupnická usedlost se zděným přízemím a roubeným patrem s krátkou pavlačí, která také stojí za pozornost.

Drobná chalupnická usedlost čp. 41 s roubeným patrem a krátkou pavláčkou

Dochované historické jádro

V historickém jádru návsi je zděná zástavba patrových domů. Nejčastěji se jedná o klasicistní architekturu s důrazem na symetrii, geometrii a pravidelnost. Takový je například dům čp. 48, jehož průčelí zdobí štít s ornamenty a větracím otvorem ve tvaru srdíčka. Střídmé klasicistní průčelí má i sousední dům čp. 5.

Charakteristickou součástí zdejších mohutných domů je zčásti nebo zcela zapuštěná pavlač

Největší památková hodnota však spočívá na starších roubených stavbách. Některé jsou na návsi, ale mnoho dalších je různě roztroušených po obci. Často vynikají krásnými lomenicemi členěnými do několika etáží. Domy mívají také bohatě vyřezávané podstávky, které jsou typickým prvkem lidové architektury v této oblasti. Rozlehlou náves dotvářejí vzrostlé stromy, vodní plocha rybníčku i pomník obětem I. světové války ve stylu dórského chrámku. Částečně schován v zeleni je dům čp. 18, jehož přední část je zděná, ale zadní stěny s pavlačí se zachovaly dřevěné. V západní straně návsi je dominantní dům čp. 21 s roubenou přední částí. Poblíž se nachází poloroubený dům čp. 22 s vyřezávanou podstávkou a štítem s bedněným obkladem. Stěny obytné části jsou roubené, hospodářská část je z kamene. Z chmelařských obcí na Úštěcku má Starý Týn nejlépe dochované historické jádro, proto je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací.

Dům čp. 15 zaujme zejména vyřezávanou podstávkou a bohatě skládanou lomenicí se slepou balustrádou