Sejte ředkvičky a špenát

Ředkvičky patří mezi druhy, kterým nevyhovují letní horka. Rostlina při nich přes den svěsí listy a téměř zastaví růst, navíc vybíhá do květu. To vše se projevuje na kvalitě bulvy, která bývá protáhlá, má tendenci dřevnatět a také vyšeptávat, což znamená, že se v dužnině tvoří nežádoucí dutinky.

Pro celoroční pěstování

Ředkvičky se pěstují na jaře a na podzim. Pokud si je ale chcete dopřát i mezitím, zkuste odrůdy určené pro celoroční pěstování – tento údaj musí být vyznačený na sáčku. Patří mezi ně například odrůda Ester. Kulovité ředkvičky jsou velké, červené, s tenkým kořínkem a nehoubovatí. Sklízet je můžete zhruba za třicet až třicet pět dnů po výsevu.
Fialovou slupkou zaujme Viola s bílou a jemnou dužninou. I ona je odolná vůči vybíhání do květu. Ředkvičky jsou odolné k praskání i měknutí dužniny, oceníte u nich příjemnou chuť a šťavnatost. Na pěstování potřebují až čtyřicet dnů.
Osvědčená a oblíbená je i ředkvička Lada, která má stejné vlastnosti jako předchozí odrůdy. Má temně červenou barvu s bílou jemnou dužinou, je kulovitá a na povrchu temně červená.

Chraňte je textilií

Ředkvičky sejte do řádků vzdálených dvanáct až patnáct centimetrů od sebe do hloubky jeden až dva centimetry. Rostliny zakryjte netkanou textilií, která je ochrání před škůdci, zvlášť dřepčíkem a květilkami. Nezapomínejte je také pravidelně zalévat a udržovat stejnoměrnou vlhkost, při nedostatku vody ve vysokých teplotách mají tendenci vyšeptávat, tedy měknout. Ředkvičky můžete sklízet až do pozdního podzimu, mladé rostliny snesou mrazy do minus tří až minus šesti stupňů.

Proč pěstovat ředkvičky

Typickou štiplavou chuť dodávají ředkvičkám hořčičné oleje, které jsou zdravé. Zabíjejí bakterie a plísně na sliznicích. V lidském trávicím traktu se při nesprávném stylu stravování a infekcích rozmnožují bakterie a plísně, které mohou způsobovat řadu problémů – nadýmání, střevní a žaludeční potíže, průjmy a podobně. Ředkvičky dokážou tyto přemnožené kultury likvidovat a zabraňovat jejich dalšímu množení.

Špenát potřebuje dostatek vláhy a polostín

Podzimní špenát

Mezi zeleniny, které lze nyní vysévat a do zimy dorostou, patří i špenát. Je zdravý, ale na mýtus o vysokém obsahu železa nevěřte. Šlo o omyl způsobený posunutou desetinnou čárkou při rozborech koncem devatenáctého století.
Jde o chladnomilnou rostlinu, během dlouhých dnů a vysokých teplot také vybíhá do květu. Ideální místo pro pěstování je záhon v polostínu. Pokud ho nemáte, alespoň v srpnu místo zastiňte. Použít můžete i bílou netkanou textilii, odráží sluneční paprsky a zabraňuje nadměrnému výparu vody z půdy. Klíčícím semenům sucho nesvědčí, potřebují rovnoměrně vlhký substrát.

Špenát vyžaduje neutrální hlinitopísčitou půdu s pH od 6,5 do 7,5, která zadržuje vodu. Písčitou zeminu proto vylepšete zapracováním zahradního kompostu. Máte-li naopak těžké půdy, vyzkoušejte například vyvýšené záhony nebo hrůbky, zajistí kořenům vhodnější podmínky pro růst a vývoj.

Tip

Lahodné ředkvičky si můžete dopřát, i když máte místo zahrádky pouze balkon nebo terasu. Vysejte je do truhlíku, ty samozavlažovací jsou nejlepší. Vzrostlé sazenice vyjednoťte, aby mezi nimi byl prostor tři až pět centimetrů, a za měsíc můžete sklízet. Pro tento způsob pěstování je vhodná například odrůda Ester.