Aby záda nebolela
Obecně se bolesti zad dělí na několik typů: podle toho, jakou část páteře postihují (zda páteř krční, hrudní nebo bederní – tam jsou potíže nejčastější), nebo podle toho, zda jsou akutní nebo dlouhodobé. Mají celou řadu projevů: od prosté bolesti svalů přes ostrou bodavou bolest či bolest vystřelující do nohou až po bolesti, které člověku znemožňují některé pohyby či vzpřímené stání.
Kdy jít k lékaři
Obecně platí, že není třeba běžet k lékaři s první bolestí; nicméně pokud se člověku nepodaří během 72 hodin příznaky alespoň zmírnit pomocí samoléčby – tedy klidu na lůžku, suchého tepla a případného podávání analgetik –, je na místě se alespoň poradit s odborníkem, a to zejména tehdy, jde-li o ostrou vystřelující bolest.
K lékaři byste určitě měli zajít v případě, kdy může být bolest zad příznakem jiného vážného onemocnění: pokud máte čerstvě i problémy s vyměšováním, cítíte bolest nebo bodání v břiše, máte horečku nebo máte za sebou úraz – například pád nebo úder do zad, který se třeba mohl zdát neškodný. Rizikové jsou rovněž případy, kdy pociťujete intenzivní bolest i v noci, když si lehnete (to obvykle potíže polevují), když bolest vystřeluje do jedné či obou nohou (hlavně když zasahuje až pod koleno) nebo když vám nohy oslabuje či způsobuje brnění, a také když ji provází úbytek na váze nebo otok či zčervenání v zádové oblasti.
Prvním lékařem, kterého byste měli navštívit, je praktik. Ten vás může podle svého uvážení poslat k fyzioterapeutovi (pokud jde o problém svalů), k neurologovi (pokud jsou postiženy nervy, například vyhřeznutou ploténkou), případně k ortopedovi (pokud má podezření na změny páteře, např. kostní výrůstky a podobně). Následně se specialisté mohou rozhodnout pro některý z léčebných postupů, například léky, obstřiky nebo v krajním případě i operační zákrok.
Nejčastější problém: svaly a ploténky
Kromě případů, kdy je bolest zad symptomem jiného vážného onemocnění, bývají její příčinou nejčastěji natažené či natržené svaly nebo problémy s ploténkami, které se pohnou z místa a utlačí probíhající nervy. Typickým případem akutní bolesti páteře je lumbago neboli ústřel, lidově houser. Ten vzniká u bederní páteře – často při prudkém pohybu do předklonu spojeném s rotací těla nebo po zvednutí těžkého břemene. Podobným způsobem si ale člověk může nešetrným pohybem pochroumat i oblast páteře krční. Akutní bolest se obvykle objevuje tam, kde už je člověk nějak oslaben – například kde jsou svaly nevhodně zatěžované nebo kde už v minulosti záda utrpěla úraz či jiné poškození.
Lidé kteří mají sedavé zaměstnání, mají páteř po většinu dne v nepřirozené poloze: dolní záda ztrácejí přirozené prohnutí a horní záda se zase nepřirozeně ohýbají, a mezi lopatkami, v ramenou a v oblasti krku je často velké napětí způsobené prací u počítače a stresem.
Prevence: cvičit a cvičit
Základním způsobem, jak předcházet bolestem zad, je cvičení. A to takové, které tělo posiluje rovnoměrně, přiměřeně a fyziologicky. Vhodné jsou mírné aerobní aktivity (chůze, plavání – ale pozor na správnou techniku!) nebo posilování břicha a zad – konzultované s fyzioterapeutem a spojené s vylepšováním pohyblivosti kyčlí.Myslete i na to, že páteři prospívá teplo. Chraňte ji před prochladnutím a v případě bolestí zahřívejte tzv. suchým teplem. Naopak teplo vlhké, například horká koupel, vašim zádům dobře neudělá!
Kromě cvičení je potřeba se naučit ohleduplnosti k zádům i při každodenních činnostech. Například při stání: naučte se stát rovně tak, abyste záda zbytečně nezatěžovali. Pokud musíte stát delší dobu, zkuste si střídavě jednu nohu trochu podložit; tím snížíte zátěž své pánve.
Myslete také na zdravé sezení. Pořiďte si židli, která poskytne oporu bederní páteři, případně si ji podložte balonkem na pilates nebo ručníkem. Kolena by měla být stejně vysoko jako kyčle, ruce opírejte o vhodně nastavené opěrky. Monitor umístěte vysoko – tak, aby hlava směřovala rovně. Alespoň jednou za půl hodiny se protáhněte.
Kromě zdravého sezení byste si měli pohlídat i správné spaní: proleželý molitan nebo nocování na sedačce o třech polštářích vašim zádům dobrou službu neudělají. Důležité je také nosit správné boty – což nejsou ani lodičky na deseticentimetrovém podpatku, ani balerinky s plochou tenoučkou podrážkou.
Bylinky pro bolavá záda
Přeslička rolní
Equisetum arvense
Přeslička pomáhá při ochablých tkáních, problémech s ploténkami, podporuje hojení zlomenin, navíc aktivuje činnost ledvin a močového měchýře při revmatických onemocněních, udržuje pružné cévy a posiluje paměť.
Na čaj: 1 lžičku přesličky nasypte do 500 ml vody a nechte 10–15 minut povařit.
Kostival lékařský
Symphytum officinale
Přípravky s kostivalem pomáhají léčit záněty kloubů, poškození plotének, sportovní úrazy či phmožděniny. Zpomaluje revmatické degenerativní procesy v kloubech a kostech.
Kořenová tinktura: V únoru až březnu vykopejte kořeny, očistěte je a nadrobno nakrájejte. Přelijte je pálenkou a nechte 4 týdny luhovat. Pak tinkturu přefiltrujte a nalijte do tmavé lahve. Při přípravě obkladů tinkturu nařeďte vodou v poměru 1 : 5.
Lopuch větší
Arctium lappa
Připravte si mazání na bolavá záda z lopuchových semen.
Na konci podzimu nařežte celé semeníky lopuchu a nechte je pár dní na teplém místě uschnout. Pak z nich uvolněte semena. 40 g semen vložte do sklenice s uzávěrem a zalijte je 750 ml vína. Nechte luhovat 40 dní a pak přefiltrujte. Při potížích si směsí potírejte bolavá místa.
