Které okurky nakládačky vybrat?

V české listině povolených odrůd je zapsáno přes padesát odrůd nakládaček a více než třicet salátovek. Ovšem nabídka v obchodech je mnohem skromnější – najdete zde obvykle nejvýše tři až šest odrůd od každého z těchto dvou základních typů okurek. Pro běžnou praxi to ale docela postačuje. Kromě dělení na nakládačky a salátovky lze okurky rozčlenit i na partenokarpní a nepartenokarpní – rozdíl je v poměru květů samičích, které se mění v plody, a samčích, jež tuto vlastnost nemají a zůstávají takzvaně jalové.

Výhody a nevýhody

Odrůdy partenokarpní, kterých je ale málo, by měly mít jen samičí květy a žádné samčí. Vždy se to ale nepodaří a často se i u těchto odrůd vyskytne značný podíl samčích květů. Důležité však je, že tyto odrůdy nepotřebují opylení včelami, úrodu získáte i bez toho. To, co na první pohled vypadá ideálně, však má i své chyby. Tyto okurky jsou velice náchylné na jakékoliv méně příznivé podmínky pěstování, zvláště na náhlé poklesy nočních teplot během vegetace. Jejich pěstování je mnohem náročnější, potřebují zamulčování černou fólií, kapkovou závlahu a přihnojování během sezony. A také častou ochranu proti chorobám. I tak ale stačí, aby dvě až tři noci po sobě klesly teploty k deseti stupňům, a zastaví se tvorba plodů, která se po oteplení jen velice pomalu znova obnovuje.

Správně zvolená odrůda vám přinese odměnu v podobě bohaté úrody

Odrůdy nepartenokarpní, kterých je naprostá většina, by měly mít jen asi patnáct až dvacet procent samčích květů, které se nemění v plody. Jsou však nutné pro opylení samičích a násadu plodů. Ve skutečnosti však může mít rostlina těchto květů více – často se stává, že se nejprve objevují jen ty a teprve po pěti až osmi dnech začnou nasazovat plody. Ovšem odolnost nepartenokarpních odrůd k chorobám a zvlášť k nízkým nočním teplotám je mnohem vyšší. Ale i ony ocení zálivku, přihnojení dusíkem a další pomoc, díky nimž se zvyšuje úroda.

Jak se vyznat v odrůdách

Z nepartenokarpních nakládaček najdete v obchodech odrůdy ’Regina F1’ a ’Admira F1’ – hruboostné typy, které výborně rostou a mají silnou kořenovou soustavu. Díky tomu jsou odolné k nepříznivým klimatickým podmínkám, plíseň okurková je napadá o deset až čtrnáct dnů později a někdy plodí až do září. Pěstovat je lze tedy po celé republice.
Podobné jim jsou ’Jitka F1’ a ’Lada F1’, ty jsou navíc ještě zaručeně geneticky nehořké, a pak novější odrůda ’Viola F1’
a nejnovější ’Svatava F1’, která je rovněž geneticky nehořká, s tmavším listem i plodem.

Některé choulostivější odrůdy vyžadují zamulčování záhonu černou fólií

Někteří pěstitelé si oblíbili takzvané hladké okurky s tím, že při sklizni tolik nepíchají do rukou. To ovšem není pravda, protože při sklizni vás škrábou nikoli plody, ale hlavně nať a listy. Navíc tyto odrůdy se hodí jen do nejteplejších oblastí, protože nízké teploty mohou zpomalit jejich růst. Platí to pro domácí okurky ’Fatima F1’ a ’Bohdana F1’, všechny jsou opět zaručeně nehořké. Stejné vlastnosti, ale větší výnos nabízejí novější odrůdy jako ’Karolina F1’ a ’Aurea F1’. U nich oceníte i vyšší odolnost k virózám CMV, ale především ZYMW.

Do skleníků a fóliovníků

U salátovek patří k nejžádanějším ’Linda F1 Mix’ a ’Natalie F1’. Velmi dobře rostou, odolávají plísni okurkové i nízkým teplotám. Daří se jim velmi dobře i v chladnějších oblastech, a také ve fóliovnících či sklenících – v těch se vám budou pěstovat lépe než klasické hadovky, které vyžadují především teplou půdu, kterou tak musíte vylepšit například vysokou vrstvou hnoje nebo si dokonce pořídit půdní vytápění. Pokud skleník či fóliovník není takto vybaven, je opravdu lépe sem sít či sázet polní hybridní odrůdy než čistě skleníkové typy. Podívejte se například po salátovce ’Viktorie F1’, je také vhodná do chladnějších oblastí i do skleníků a fóliovníků. Výnosem výrazně překonává odrůdy ’Linda F1’ i ’Natalie F1’. Výborně odolává plísni okurkové a virovým chorobám CMV i ZYMW.