Letní péče o plodovou zeleninu

Zatímco někdy stočené listy znamenají napadení zeleniny škůdci, jindy jde pouze o ochranu rostliny před horkem a přílišným vysycháním. Víte, co v takových situacích dělat a na co dalšího nezapomenout?

Rajčata a jejich listy

Na tyčkových rajčatech obvykle dozraje šest až osm vijanů plodů, za sedmým až osmým je zaštípněte. Doba od kvetení do vyzrání je přibližně dva měsíce a rajčata, která se zde objeví, už stejně nedozrají. Postupně odstraňujte také spodní listy, a to až po právě sklizené vijany. Nemají už žádný význam a utrhnete-li je, přispějete tak k lepšímu prosvětlení rostliny. Pozor, horní listy rajčata potřebují, zelenina jejich prostřednictvím přijímá sluneční záření, díky němuž plody dozrávají. Rozhodně není důvod obírat stočené listy. Zpravidla nejde o žádnou chorobu, ale obranu rajčat před vysokými teplotami a přílišným výparem vody. U některých odrůd se s tím setkáte častěji, u jiných méně. Zpravidla se stáčejí hlavně starší listy na spodní části rostliny. Pozor však na plíseň. Pokud jste si na jaře nepořídili odrůdy s vyšší odolností, musíte nyní rajčata pravidelně kontrolovat a chránit. Přitom je důležité vědět, že spory plísní vyklíčí a listy napadnou až po několika hodinách ve vlhkém prostředí. Když budete pěstovat rajčata na vzdušném světlém místě pod přístřeškem, kde na ně nebude pršet, a zalijete je tak, aby listy nezůstávaly mokré, omezíte nutnost postřiků či jiné chemické ochrany na minimum. Pokud je pěstujete ve skleníku, neustále ho větrejte. Raději jej nechte otevřený i v noci, chlad jim uškodí méně než plíseň. V uzavřeném prostoru se totiž ráno vytváří na listech rosa, která poskytuje ideální podmínky pro růst plísní.

Doba od kvetení do vyzrání rajčat je přibližně dva měsíce

Papriky správně zalévejte

Papriky vyžadují pravidelný přísun vody po celou sezonu. Ovšem pravidelně neznamená hodně. Naopak, půdu nechte mezi jednotlivými zálivkami dostatečně proschnout, aby kořeny měly dostatek vzduchu, který také nutně potřebují. Přemokření způsobené nejen špatnou zálivkou, ale i těžkými půdami nebo mulčováním jim vadí více než nedostatek vody. Při sklizni paprik je také nutné udržovat ve skleníku a fóliovníku nižší vlhkost vzduchu. Jinak se v místech, kde jste ulomili plod nebo větvičku keře, mohou brzy objevit různé choroby. Proto budete-li odcházet s košem plným paprik, nezavírejte za sebou a důkladně větrejte, než dojde k zacelení a zaschnutí ran na rostlinách. Stejně tak pravidelně z keříků odlamujte a otrhávejte všechny odlomené listy a větve, předejdete tak vzniku mnoha chorob.

Papriky potřebují pravidelnou přiměřenou zálivku

Cukety a tykve ohrožuje padlí

U cuket je pro bohatou úrodu důležité pravidelně sklízet mladé plody. Jestliže to dodržíte, rostlina stále pokvete a bude tvořit další. Ideální je trhat cukety velké kolem dvaceti centimetrů, jsou křehké a šťavnaté, bez semen a vyvinutého jádřince. Když ovšem plody pravidelně nesklízíte a necháte je na rostlině přerůst, nové se zde neobjeví. Jak cukety, tak tykve jsou odolné vůči plísni okurkové. Suché skvrny, které se na jejich listech někdy objeví, tedy nejsou znakem této nemoci, ale antraknózy. Riziko napadení touto chorobou snížíte použitím mořeného osiva, a pokud se přece jen objeví během sezony, pomohou přípravky na bázi mědi nebo mancozebu. V srpnu se na listech tykvovitých zelenin také může objevit bílý povlak padlí. I proti němu koupíte mnoho registrovaných chemických přípravků. A na jaře pak vybírejte odrůdy, které jsou proti němu odolné.

Cukety sklízejte pravidelně, dokud jsou plody menší velikosti. Jen tak budou dozrávat další

U cuket můžete kromě plodů sklízet i květy

Virózy nelze léčit

Zatímco některá doporučení se pro různé druhy liší, jiná pravidla jsou stejná pro celou zeleninovou zahradu. Kontrolujte pravidelně všechny rostliny a zasáhněte při prvních příznacích napadení. Silné poškození škůdci snižuje vitalitu rostlin i celkovou úrodu. Saví škůdci jsou navíc přenašeči virových onemocnění. Pokud uvidíte mezi vašimi rostlinami dýní, okurek nebo paprik typické příznaky viróz (deformované listy a plody, žloutnoucí až bělající skvrny značící chlorózu), odstraňte celou rostlinu. Virózy v zahradních podmínkách nelze léčit a z napadené rostliny se infekce může přenést na další.

Okurkám dopřejte dusíkaté hnojivo

Okurky bývají náchylné k virovým chorobám. Napadenou rostlinu je potřeba celou odstranit

Hnojení během sezony

I v sezoně rostliny potřebují pravidelný přísun živin. Zvlášť pokud máte v zahradě lehké písčité půdy, jejichž schopnost vázat živiny je nízká. Rostliny je nejen rychle vyčerpají, ale při zalévání nebo silných deštích se vyplavují do hlubších horizontů. Při nedostatku důležitých látek zelenina pomaleji roste, listy získávají nažloutlý nádech, nižší může být i násada plodů. Na lehkých půdách proto doplňujte živiny i v průběhu sezony, a to postupně a v menších dávkách.

Dozrávání rajčat prospívá prosvětlování odstraňováním spodních listů

Okurky potřebují dusík

Platí to pro dusík, který je v půdě nejslaběji vázán a snadno se přesouvá do jiných vrstev. Nejvyšší potřebu tohoto prvku má zelenina v době intenzivního růstu, v menší míře ho potřebuje i později. S jeho nedostatkem v období nasazování plodů se často setkáte u okurek nakládaček i skleníkových hadovek. Mají mělký kořenový systém a vyčerpání dusíku v období plodnosti je nejčastější příčinou usychání květů a malých, sotva založených plodů. Pak je přihnojení přímo na listy nejrychlejší pomocí, neboť živiny jsou rostlinami okamžitě absorbovány.

Když chybí vápník

Nedostatek vápníku se projevuje hnědými skvrnami na vnitřních listech pekingského zelí nebo suchou suknicí uprostřed jinak zdravé cibule. Nejčastějším problémem jsou ale hnědé skvrny, zasychání a odumírání špiček plodů rajčat a paprik. Tato porucha se odborně nazývá abiotická nekróza květního konce plodů rajčat a paprik. Někdy je zasažena celá špička plodu, jindy objevíte jen okrouhlé skvrny, které jsou ale vždy v koncové, tedy květní části plodů. Za vlhkého počasí jsou nekrotické skvrny šedavé a mokré, kdežto za sucha zasychají, jsou vpadlé, téměř černé. Tato poškození se vyskytují i na půdách, které mají vápníku dostatek. Na vině však je velké proschnutí zeminy, kvůli kterému rostlina není schopna kořeny vápník přijímat a dopravit ho do vyvíjejících se listů a plodů. Nadbytek dusíku a draslíku tyto problémy ještě prohlubuje.
Proto dbejte na pravidelnou a dostatečnou závlahu, v průběhu celé vegetace by nikdy nemělo dojít k proschnutí kořenové soustavy. Živiny v půdě musejí být vyrovnané, pozor na přehnojování dusíkem a draslíkem. Doporučuje se preventivně dodávat rostlinám vápník listovou výživou ve snadno přijatelné formě. Optimální je půlprocentní chlorid vápenatý nebo některá speciální hnojiva, která tuto formu vápníku obsahují. Důležitá je prevence – napadené plody již nevyléčíte. Raději je otrhejte, dáte tím šanci novým.