Šeříky známé neznámé
Šeříky (Syringa) tvoří neodmyslitelnou jarní kulisu v májových zahradách i parcích. Rostou jako poměrně robustní keře a nepotřebují žádnou speciální péči. Podobně odolné, jako je běžný druh šeříku obecného (S. vulgaris), jsou i další původní druhy. Výhoda jejich pěstování je v tom, že rozkvétají v trochu jiných termínech, a tak si lze jejich nezaměnitelnou vůni užít ještě déle.
Syringa josiflexa
Tento kříženec také patří do skupiny později rozkvétajících šeříků. Vzpřímený až mírně rozložitý keř má středně bujný růst, po deseti letech pěstování dorůstá asi do dvou metrů. Tím nejhezčím na keři jsou jasně růžové květy s dlouhou trubkou; jsou uspořádány do jemných vzdušných polopřevislých lat. Tento druh kvete později, obvykle na konci května, květy ale nemají nijak výraznou vůni.
Šeřík Prestonové (S. x prestoniae )
Kvete o deset dnů později než „klasický“. Je velmi vzrůstný a potřebuje na zahradě mnohem více prostoru. Barevná škála květů je velice široká, sahá od bílé přes třešňovou až k sytě purpurové. Vyzkoušejte třeba odrůdu ‘Miss Canada’ se sladce růžovými květy. Květní laty jsou na rozdíl od šeříku čínského spíše úzké, dlouhé, připomínají třeba střemchu nebo komuli. Keře mají silný zdravý růst, jsou velmi odolné vůči mrazům a po celou dobu života si uchovávají vynikající zdravotní stav.
Šeřík Meyerův (S. meyeri )
Z „dalších“ šeříků je patrně nejznámější. V posledních letech se jeho pěstování rozmáhá, a to především kvůli zakrslému vzrůstu. Některé kultivary se dají vysazovat i do větší skalky, ozdobí rovněž menší atriové zahrady a předzahrádky. Dorůstá jen do jednoho metru, a tak ho lze pěstovat také na terase ve větším kontejneru. Subtilní hustý keř roste velmi pomalu, prakticky nepotřebuje řez, není potřeba vylamovat ani jeho odkvetlá květenství. Barva drobných květů je nejčastěji růžová s modrým levandulovým nádechem. Poupata mají sytější barvu než rozkvetlé květy. Tento pozdně kvetoucí drobnokvětý šeřík se může roubovat i na kmínek, kde lépe vyniknou jeho kouzelné květy.
Šeřík čínský (S. chinensis )
Od běžného druhu se liší především jemnějším vzhledem, který je založen na tenčích větvičkách a vzdušném, nadýchaném květenství. Kvete velmi bohatě, jednoduché kvítky mohou být bílé nebo růžové, laty jsou velmi husté. Keře šeříku čínského jsou větvené už odspodu, méně vyholují, působí proto kompaktně. Další velkou výhodou je, že kvítky jsou sterilní, do odkvětu vzhled keře tedy nekazí hnědé tobolky s dozrávajícími semeny, které má šeřík obecný.
Šeřík širokolistý (S. oblata)
Pokud milujete vůni šeříků a chcete voňavou sezonu zahájit co nejdříve, vysaďte si šeřík širokolistý – ten totiž rozkvétá o jeden až dva týdny dříve než šeřík obecný. Roste bujně, je odolný a zdravý, květy jsou světlejší, drobné, silně voní. Jsou uspořádány do řidších kratších lat, kterých je na keři veliké množství.
Šeřík stříhanolistý (S. laciniata)
Tento druh patří k nižším druhům šeříků, výška nepřesáhne dva metry. Charakter růstu je trochu odlišný, větve se na koncích sklání a lehce přepadají k zemi, což však vynikne pouze na volném prostoru. Květy jsou jednoduché, vybarvené spíše do modra. Zajímavé je, že na větvičkách můžete najít současně listy několika typů – kopinaté, různě dělené i stříhané.
